Jan Vávra: Můžeme vytvořit Evropský národ?

07.06.2014 12:20 | Zprávy

V souvislosti se zvýšeným počtem hlasů odevzdaných během nedávných voleb do Evropského parlamentu protievropským stranám se většinou hovoří o reakci veřejnosti na deficit demokracie v EU. Zastánci této teorie tvrdí, že Evropský parlament není svrchovaným reprezentantem vůle lidu, jako jsou klasické národní parlamenty.

Jan Vávra: Můžeme vytvořit Evropský národ?
Foto: Radim Panenka
Popisek: Evropský parlament ve Štrasburku

Dalšími nedemokratickými prvky jsou Evropská komise se svými úředníky, kteří se snaží občanům vnucovat byrokratické normy, a nakonec samotná Evropská rada, kde o všem podstatném rozhodují národní vládci na svých utajených nočních jednáních.  

Na tom všem je samozřejmě značná část pravdy. Největší díl viny ovšem nesou sami evropští lídři, kteří - pokud mohou - svádějí své domácí problémy na EU. Vyplývá to ze skutečnosti, že svoji legitimitu odvozují od národních voleb a proto vždycky hovoří tak, aby se zalíbili především domácímu publiku.  

Na druhou stranu je zřejmé, že třeba ve Francii a Británii volili voliči antievropské strany, aby tak potrestali své národní reprezentace za čistě domácí problémy. Připomíná to trochu naše referendum proti poplatkům ve zdravotnictví, na které se svého času zvrhly volby do krajských zastupitelstev.  

Domácí problémy řady evropských vlád nejsou ovšem způsobeny demokratickým deficitem EU. Zejména hospodářské problémy většiny národních evropských vlád jsou důsledkem globálně propojené ekonomiky, proti jejíž síle nemají národní reprezentace fungující instrumenty.   

Větší integrace ekonomik, včetně společné fiskální politiky je samozřejmě racionální reakcí, bohužel to politici svým národům dostatečně nevysvětlují. Veřejnosti nelze mít za zlé, že se v dobách krize utíká k jistotám, kterých v relativizujícím se světě ubývá. Nejspolehlivější jistotou je tak pro většinu lidí stále národ.  

EU má tedy dvě možnosti, jak takzvaný deficit demokracie ve fungování EU odstranit. Může samozřejmě rozvolnit svazek a ponechat klíčové pravomoci národním státům. Ekonomické problémy to ale nevyřeší, protože především malé státy budou vydány všanc globálním finančním trhům.  

Druhou možností je rozšířit pravomoci Evropského parlamentu a přiblížit jeho fungování parlamentní demokracii. To znamená víceméně federalizaci EU. Národní reprezentace by se ovšem musely vzdát některých svých pravomocí. Zároveň by politici - a intelektuální elity - museli začít pracovat na ideji, která by vytvořila evropskou komunitu, tak jako se v 18. a 19. století vytvářely ideje jednotlivých národů. Teorie, že národy vznikají pouze přirozenou cestou, neplatí. Kupříkladu novodobý český národ vznikl jako projekt domácích elit. Proč by tak nemohl vzniknout i evropský národ?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Článek obsahuje štítky

EU , Vávra

autor: rozhlas.cz

Andrej Babiš byl položen dotaz

Na co podle vás tak strašně potřebujeme Ukrajince?

A jste nebo nejste pro jejich zařazení do českého sociálního sytému? Jaké konkrétní dávky by jim dávalo ANO, kdybyste byli ve vládě? A komu? Všem Ukrajincům?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
style="min-height:300px;"> reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Ústavní soud – třetí komora parlamentu?

21:25 Pavel Foltán: Ústavní soud – třetí komora parlamentu?

Komentář k historii tribunálu, o kterém se opět mluví.