Němec, který měl své osobní zájmy v kauze Katarského prince i jiných případech, si pak vybral Renatu Veseckou, jejíž působení již stačilo vejít do dějin, a to nejen díky jejím manévrům okolo trestního stíhání tehdejšího místopředsedy vlády Čunka.

Pak se chvíli zdálo, že se blýská na lepší časy, když ministr spravedlnosti Pospíšil prosadil jmenování Pavla Zemana, erudovaného právníka se zahraniční zkušeností, který se navíc ukázal jako člověk vysoké osobní integrity. Když ale Zeman dosadil na vrchní státní zastupitelství v Praze, které proslulo jako vrchní zametačství, Stanislava Mečla a ten začal otevírat již uzavřené případy, začalo být zřejmě řadě vysoce postavených lidí úzko. Z kusých informací, které postupně pronikaly na veřejnost, vyvstal dost otřesný obraz o způsobech, jakým se na vrchním státním zastupitelství v Praze vyšetřovaly kauzy, ve kterých létají miliardy korun a které se točí kolem velkých finančních skupin, manažerů státní podniků i některých politiků.

Odpor proti provětrávání nepříjemných věcí vyvrcholil minulý týden. Nejdříve si předseda strany, která na boji proti korupci postavila celý svůj volební program, pozval do Poslanecké sněmovny státní zástupce, aby se mu zpovídali. Na podezřelosti takového postupu nic nemění jeho trapné a diletantské provedení. Pak přišlo podivné rozhodnutí městského soudu v Praze, které zrušil odvolání Mečlova předchůdce Rampuly, jenž proslul jako vrchní zametač. Pikantní na rozhodnutí je i skutečnost, že jde o rozhodnutí soudu, jehož předsedu nedávno – a to především díky hlasům opozice – odmítl Senát jmenovat soudcem Ústavního soudu.