“Máte krásnou rodinu, ” řekl jsem.
“ Oui, “ přisvědčil muž, “Alláhu akbár!”
Rodinka se utábořila pár metrů od lavičky, na níž jsem často a rád sedával. Odtud je snad nejlepší pohled na jezero. Za ním v zeleni je Palác národů a o něco výš se rýsuje tmavá škatule sídla Mezinárodní organizace práce, kde jsem nechal pětadvacet let života.
Pihatá žena rozprostřela pokrývku pro svého muže. Potom se sklonila nad dvojčaty a dávala jim pít z lahve mléko. Jejich otec ležel na břiše a civěl do prázdna. Oba kluci čutali mičudu.
Idylický obrázek letního rodinného odpoledne mi připomněl, že... představa Evropanů budoucnosti, snědých jako staří Egypťané, vzešla z Poběžovic na Domažlicku, kam se po pádu Rakouska- Uherska uchýlil na rodinný zámek Richard Mikuláš von Coudenhove-Kalergi,syn rakouského diplomata a jeho japonské ženy, pocházející z vysoké tokijské buržoazie.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV