Česká  ústava v článku 2 odst. 2 předpokládá existenci zákona o celostátním referendu. A to od počátku existence současně platné ústavy. Dosud bylo referendum v ČR použito jen jednou. Na základě jednorázového zvláštního zákona jsme hlasovali o vstupu do EU. A pokud byli občané dost způsobilí k hlasování o vstupu do EU, tak jsou dost způsobilí i k hlasování o případném vystoupení. Zcela určitě není národ Čechů jako celek hloupější než poslanci a senátoři, které si zvolil. Kdybychom tu měli v platnosti systém referenda, tak si myslím, že řada špatných zákonů by nikdy nevstoupila v platnost, pokud bychom jako Švýcaři nebo Francouzi měli možnost zákon zastavit cestou referenda.

Neexistence ústavního zákona o celostátním referendu je nejen nenaplněním části ústavy, ale je to velký demokratický deficit. A že bychom zákon o referendu mít měli. Ať lidé mohou více spolurozhodovat.V článku 2 Ústavy ČR je uvedeno, že ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. (Zdroj)

Řeči o orientaci „nějakým směrem“ jsou poplatné pocitu, že nejsme samostatný národ. Naši politici mají sledovat výhradně zájem naší vlasti. Nemůžeme se stále ohlížet na nějakého „Velkého bratra“. V minulosti to byla Francie a pak SSSR a nyní USA spolu s EU. Výsledky tomu nikdy neodpovídaly. Správný je přístup Švýcarů, kteří mají stejně jako USA v ústavě zakotveno, že mezinárodní smlouvu lze ratifikovat pouze v případě, kdy není v rozporu s ústavou. My v ní naopak v článcích 10a a 10b Ústavy máme zakotveno, že mezinárodní závazky a právo EU je nadřazeno domácím zákonům. Tak to schválil český parlament.