Česká ústava v článku 2 odst. 2 předpokládá existenci zákona o celostátním referendu. A to od počátku existence současně platné ústavy. Dosud bylo referendum v ČR použito jen jednou. Na základě jednorázového zvláštního zákona jsme hlasovali o vstupu do EU. A pokud byli občané dost způsobilí k hlasování o vstupu do EU, tak jsou dost způsobilí i k hlasování o případném vystoupení. Zcela určitě není národ Čechů jako celek hloupější než poslanci a senátoři, které si zvolil. Kdybychom tu měli v platnosti systém referenda, tak si myslím, že řada špatných zákonů by nikdy nevstoupila v platnost, pokud bychom jako Švýcaři nebo Francouzi měli možnost zákon zastavit cestou referenda.
Neexistence ústavního zákona o celostátním referendu je nejen nenaplněním části ústavy, ale je to velký demokratický deficit. A že bychom zákon o referendu mít měli. Ať lidé mohou více spolurozhodovat.V článku 2 Ústavy ČR je uvedeno, že ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. (Zdroj)
Řeči o orientaci „nějakým směrem“ jsou poplatné pocitu, že nejsme samostatný národ. Naši politici mají sledovat výhradně zájem naší vlasti. Nemůžeme se stále ohlížet na nějakého „Velkého bratra“. V minulosti to byla Francie a pak SSSR a nyní USA spolu s EU. Výsledky tomu nikdy neodpovídaly. Správný je přístup Švýcarů, kteří mají stejně jako USA v ústavě zakotveno, že mezinárodní smlouvu lze ratifikovat pouze v případě, kdy není v rozporu s ústavou. My v ní naopak v článcích 10a a 10b Ústavy máme zakotveno, že mezinárodní závazky a právo EU je nadřazeno domácím zákonům. Tak to schválil český parlament.
Někteří ekonomové bez provedených analýz straší české občany, že pokud odejdeme z EU, tak bychom hned ztratili 400 tisíc pracovních míst, jiné odhady mluví o tom, že bychom zchudli o třetinu. Exposlanec KDU-ČSL Ivan Gabal navíc tvrdí, že bychom museli vracet miliardy evropských dotací, které jsme již využili. Zastánci „Czexitu“ nicméně tvrdí, že bychom mohli zůstat na evropském trhu v rámci EFTA, a to zcela automaticky.
Členství v EFTA zaručuje všem průmyslovým výrobkům plný přístup na společný trh EU v rámci Evropského hospodářského prostoru. To se týká všeho, co se vyrábí průmyslově.
Vstup do EFTA je jednoduchý. Nemuseli bychom kvůli němu měnit tisíce zákonů a vyhlášek, jako když jsme vstupovali do EU. Stačí zaslat jednostránkovou žádost na sekretariát EFTA v Ženevě.
Vzhledem k tomu, že už dnes plníme všechny požadavky stanovené Stockholmskou smlouvou, tak bychom byli přijati v řádu dnů nebo týdnů, a ne let, jako trval náš vstup do EU. Stockholmská smlouva o Evropské zóně volného obchodu je totiž strašně jednoduchá. Stanovuje povinnost pouze zrušit cla a množstevní omezení obchodu s ostatními členy EFTA. Dnes ani cla, ani množstevní omezení obchodu se státy skupiny EFTA nemáme, takže bychom byli rychle přijati.
Loni Britové v referendu odhlasovali Brexit. Na jaře vláda Spojeného království podala opětovně přihlášku do EFTA a v září byla Velká Británie přijata. A to ještě předtím, než se pořádně rozběhla jednání o podmínkách vystoupení z EU.
V roce 2001 navrhovala ODS zrychlit přístup našich výrobků na evropské trhy právě cestou vstupu do EFTA. Bylo by to o několik let rychlejší, protože bychom tehdy nemuseli čekat až na dobu, kdy parlament do našich zákonů a vyhlášek přepsal tisíce směrnic a nařízení EU. Což trvalo několik let. Návrh ODS byl tehdy odmítnut a parlament a vláda se mnoho let zmítaly v několika vlnách „legislativní smršti“.
To, co je ve směrnicích EU, už máme zapracováno v naší legislativě. I těch nařízení by to byla jen menší část. Netýkalo by se nás povinné přijímání imigrantů nebo kvóty na podíl žen v dozorčích radách podniků či spousta jiných hloupostí. Vystoupení z EU by mohlo být příležitostí k nápravě mnoha chyb v legislativě a k rozvoji malých podniků. V rámci legislativní smršti před vstupem jsme do zákonů zapracovali i nepovinná doporučení a často úplně nesmyslná. Tak dnes na rozdíl Rakušanů máme problém s domácími zabíjačkami. Tam takový problém neexistuje. Sedlák klidně přes okno prodává domácí klobásy nebo sýry. U nás jsme uzákonili povinné zrání sýrů na nerezu – na němž sýr nezraje, a různé nesmysly jako kulaté rohy. Stálo to mnoho peněz a dovolit si to mohli jen velké podniky jako Agrofert. Řada malých výrobců to raději zabalila. Ochuzen je spotřebitel. Rakušani mají nejen širší nabídku potravin, ale mají je dokonce levnější.
Tvrzení o vracení dotací je vyslovená lež. Nic takového není zakotveno ani v přístupové smlouvě ani v evropském právu. A ta čísla o zchudnutí o třetinu, nebo zániku statisíců pracovních míst nemají reálný základ. Je to jen výkřik ze tmy, který není ničím podložen.
Někdo by asi zchudl. Třeba nevládní neziskové organizace, které žijí z evropských dotací. Ale z toho bych si nedělal těžkou hlavu. Asi by Czexit mohl být problém pro velké příjemce dotací jako Agrofert. Ale o ten bych se taky nebál. Babiš ve vládě by si určitě dokázal zařídit, aby jeho firma brala stejné množství peněz z národních dotací. EFTA umožňuje národní dotování zemědělství.
Dnes sice z EU dostáváme dotace, ale zase jsou platby dividend osvobozeny od daně. Ročně na dotacích z EU čerpáme o 40 až 70 miliard korun více, než činí naše platby do rozpočtu EU. Ročně však do evropských zemí odejdou dividendy za více než 300 miliard. Bez daně. Ono všechno má své plusy i mínusy. Proto by byla na místě kvalitní studie, která by to uměla vyčíslit.
Jan Vysočina
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
_635695217773108099.JPG&id=73500)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
