Jan Zavřel: ČNB je instituce, která evidentně působí mimo právní systém České republiky

Vážený pane guvernére,

nezakrývám, že mou inspirací pro komunikaci s ČNB je proslulý román Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha od Miguela de Cervantes y Saavedra. Jinak si neumím představit proč Vám vlastně odpovídám, když ČNB je instituce, která evidentně působí mimo právní systém České republiky.

Ano, odpovídám na dopis, kterým ČNB reaguje na můj dopis ze dne 2. 6. 2021, který obdržela dne 7. června 2021 (Č.j.: 2021/057884/CNB130, Sp. zn.: S-2021/S-2021/008671/CNB130/2). Zpracování odpovědi ČNB na můj dopis jste zadal Samostatnému odboru interního auditu a je podepsán pány Ing. Karlem Pavlem, CIA, CCSA a Davidem Skácelíkem. Musím uznale konstatovat, že tito pánové prokázali mimořádné schopnosti v hájení zájmu a „čistých úmyslů“ ČNB. V rámci hájení zájmu ČNB jsou buď ochotni překrucovat evidentní skutečnosti anebo jsou zcela nedostatečně o skutkové podstatě kauzy Metropolitního spořitelního družstva informováni.

V odpovědi ČNB je uvedeno, že jste se s obsahem mého dopisu seznámil, proto tento můj otevřený dopis adresuji Vám.

Hned na začátku strany 2 výše citovaného dopisu uvádíte, že ČNB odebrala licenci vice družstevním záložnám. Z nějakého důvodu jste tam zapomněli uvést i UNIBON – spořitelní a úvěrní družstvo. Zároveň jste tam zapomněli uvést, že žádná z těchto družstevních záložen nebyla osm měsíců před odebráním licence „napadena“ státními orgány, kdy žádné z nich nebyly zablokovány všechny okamžitě likvidní rezervy, u žádné z nich nebyla zablokována část prostředků poskytnutých jako úvěry jejich klientům a nebyla jim zakázaná činnost (přijímat vklady, poskytovat úvěry a disponovat aktivy). Navíc například právě družstevní záložně UNIBON – spořitelní a úvěrní družstvo, které mělo cca 30 % úvěrů po splatnosti, ČNB dala šanci na nápravu neutěšeného stavu více než jeden rok a až poté co se majitelům družstevní záložny UNIBON nepodařilo zajistit dostatečné navýšení vlastního kapitálu byla ji odebrána licence.

Naproti tomu Metropolitní spořitelní družstvo vykazovalo k 31. 12. 2012 v souhrnu nejlepší ekonomické a finanční výsledky ze všech družstevních záložen. Viz rozbor Asociace družstevních záložen ZDE.

Navíc Metropolitní spořitelní družstvo v době likvidačního zásahu státních orgánů na přelomu dubna a května 2013 mělo likvidní rezervy celkem cca 4 mld. Kč a na členské schůzi dne 22. 4. 2013 členové družstva na doporučení představenstva schválili navýšení základního kapitálu o zisk z minulého roku a k tomu navíc dalšími členskými vklady tak aby kapitálová přiměřenost Metropolitního spořitelního družstva byla vyšší než 12 % (ostatně tuto hodnotu kapitálové přiměřenosti požadovala ČNB na družstevní záložně CREDITAS jako podmínku pro udělení bankovní licence). O likvidní síle Metropolitního spořitelního družstva vypovídá i fakt, že nevyplacené platební příkazy členů družstva byly v prosinci roku 2013 v celkové sumě nižší než peníze blokované VSZ v Praze na jeho účtech (s reálnou pravděpodobností se lze domnívat, že cílem blokace peněz na účtech Metropolitního spořitelního družstva bylo znemožnit mu vyplácet platební příkazy jeho členů).

Zde si dovolím uvést i fakt, že ČNB na podzim roku 2013 zakázala Metropolitnímu spořitelnímu družstvu prodat za tržní ceny dluhopisy ve výši 400 mil. Kč s odůvodněním, že by je Metropolitní spořitelní družstvo mohlo prodat pod cenou. Bizarnost tohoto počínání ČNB dokresluje fakt, že před tím několik měsíců nečinně přihlížela tomu, jak Metropolitní spořitelní družstvo rozprodává dluhopisy za cca 1 mld. Kč. Všechny byly zcela prokazatelně prodány za tržní ceny a peníze z nich byly použity na výplatu platebních příkazů členů družstva a na jeho provoz. Tak proč ta náhlá péče? Rozumné vysvětlení se nabízí jedině konstatováním, že ČNB neměla na podzim roku 2013, před odebráním licence zájem, aby Metropolitní spořitelní družstvo vyplatilo další platební příkazy svých členů. Mediálně by to pro ČNB bylo přinejmenším velmi nepříjemné.

Vážený pane guvernére, jste-li chlap, a jak v médiích říkají politici, např. bývalý premiér pan Topolánek, máte-li na to koule, stoupněte si před veřejnost a řekněte: Naše banky, jako například ČS a.s., ČSOB nebo KB jsou natolik silné, že když jim bude na účtech zablokováno 150 miliard Kč (2,3:15 se má cca jako 150:1000) a jejich úvěrovým klientům bude zablokováno 20 miliard Kč z načerpaných úvěrů a zároveň jim ČNB zakáže přijímat vklady a poskytovat úvěry a zakáže jim disponovat s jejich aktivy tak oni to bez problému a bez mrknutí oka přežijí a budou nadále bez problémů fungovat. Zatímco to „ničemné“ Metropolitní spořitelní družstvo za těchto podmínek zkrachovalo „už“ za 8 měsíců! (Mimo jiné přesně řečeno představenstvo podalo k soudu návrh na insolvenci, byla to jeho povinnost ze zákona, protože vzhledem k blokaci 2,3 mld. Kč dlužilo platební příkazy svým členům po dobu delší než 3 měsíce.) Zároveň si dovolím konstatovat, že z nějakého nepochopitelného důvodu se prohlášení insolvence na Metropolitní spořitelní družstvo nelíbilo VSZ v Praze a proti rozhodnutí soudu, které ze zákona nepřipouští odvolání, podalo VSZ v Praze odvolání. Toto odvolání však bylo zcela v souladu se zákonem zamítnuto. Jaký byl důvod, že se VSZ v Praze snažilo vrátit kontrolu Metropolitního spořitelního družstva pod křídla likvidátora jmenovaného ČNB? Jednalo snad VSZ v Praze v tomto případě na popud ČNB? Je to reálně pravděpodobné, protože prohlášením insolvence ztratila ČNB Metropolitní spořitelní družstvo ze své jurisdikce, a hlavně ze svého vlivu.

Na stejné stránce dále uvádíte, že případy družstevní záložny CREDITAS a Metropolitního spořitelního družstva nejsou srovnatelné. Když se však podrobně podíváme na situaci Metropolitní spořitelního družstva v prvním čtvrtletí roku 2013 (tedy před koordinovaným likvidačním zásahem státních orgánů) a na situaci družstevní záložny CREDITAS před udělením bankoví licence, tak vidíme, že jejich způsob poskytování úvěrů, hodnocení rizik a úroveň vnitřních procesů se podobala jako vejce vejci. Rovněž závěry z kontrolních protokolů ČNB obou záložen se podobají jako vejce vejci. Takže diametrálně rozdílný přístup ČNB k Metropolitnímu spořitelnímu družstvu a k družstevní záložně CREDITAS je zcela neospravedlnitelný. Ostatně přístup ČNB je vůči Metropolitnímu spořitelnímu družstvu zcela neospravedlnitelný i vzhledem k uplatněným postupům při odebírání licencí jiným družstevním záložnám. Kdyby ČNB umožnila Metropolitnímu spořitelnímu družstvu přijmout 71 nápravných opatření, tak jak to umožnila družstevní záložně CREDITAS, a kdyby mu poskytla více než rok na odstranění nedostatků jako např. družstevní záložně UNIBON, tak mohlo Metropolitní spořitelní družstvo rovněž splnit podmínky pro udělení bankovní licence.

Na str. 3 Vašeho dopisu odůvodňujete tvrdý postup ČNB vůči Metropolitnímu spořitelnímu družstvu informacemi, které ČNB získala z veřejně dostupných zdrojů. Toto je jeden z důvodů, proč jsem na začátku uvedl, že ČNB působí mimo právní rámec České republiky. Zde de facto ČNB přiznává, že Metropolitnímu spořitelnímu družstvu neodebrala licenci na základě svých vlastních zjištění, jak jí to ukládá zákon, ale na základě mediální kampaně, která byla proti Metropolitnímu spořitelnímu družstvu vedena a která byla zároveň aktivně (a částečně i nezákonně) podporována VSZ v Praze.

Podívejme se blíže, na co upozornil Finančně analytický útvar Ministerstva financí. Na úvod je nutné konstatovat, že Metropolitní spořitelní družstvo u inkriminovaných úvěrů neposílalo peníze nikam jinam než na účty svých členů – úvěrových klientů – do LBBW Bank CZ a.s. LBBW Bank jednoznačně věděla, měla totiž k dispozici úvěrové smlouvy, že tyto peníze jsou určeny k nákupu nemovitostí v České republice a výjimečně na Slovensku, a nikoliv na pochybné „investice“ v Hongkongu. Navíc je nutné konstatovat, že úvěry byly předem dostatečně zajištěny. Žadatelé o úvěr nejprve z vlastních zdrojů nakoupili nemovitosti, tyto nechali ocenit bezúhonnými soudními znalci a Metropolitní spořitelní družstvo poté akceptovalo 80 % tržní hodnoty těchto nemovitosti jako zástavu pro úvěr.

Zde si dovolím citovat z rozsudku č. j. 9Af 7/2014–249, Metropolitní spořitelní družstvo v likvidaci proti Česká národní banka:

str. 90, druhý odstavec zdola: „Ohledně čerpání úvěru na běžný účet dlužníka vedený u jiného peněžního ústavu žalovaná [ČNB] uvedla, že předmětem výtky nebylo samotné čerpání úvěru na účty dlužníků, …“
str. 112, druhý odstavec zdola: „V případě úvěru na nákup nemovitostí správní orgány obou stupňů vycházely ze zjištění, že jedinými údaji poskytnutými žadatelem byla částka požadovaného úvěru a obecně definovaný záměr – koupě nespecifikovaných nemovitostí na území České nebo Slovenské republiky.“

Z výše uvedených citací jednoznačně vyplývá, že Metropolitní spořitelní družstvo skutečně poskytovalo úvěry na nákup nemovitostí v Čechách a na Slovensku a že čerpání úvěru na účet v bance klienta není porušením obezřetnostních pravidel.

Takže FAÚ MF mohlo konstatovat jedině, že peníze z Metropolitního spořitelního družstva byly poslány na základě platných úvěrových smluv a na základě splnění podmínek pro čerpání úvěru na účty LBBW Bank CZ a.s. vedené v Čechách. Takže žádné podezřelé finanční transakce se ze strany Metropolitního spořitelního družstva nekonaly!

Skutečnost, že FAÚ MF dokladoval vyvádění peněz z Metropolitního spořitelního družstva převody peněz mezi jeho účtem v Raiffeisenbank a.s. (v ČR) a jeho účtem v ČSOB (rovněž v ČR) svědčí buď o nízké až mizivé kvalifikaci jeho pracovníků nebo o zlém úmyslu. Jako pracovník centrální banky jistě víte, že finanční instituce může mít likvidní rezervy u jedné banky uloženy jen do výše svého vlastního kapitálu, proto muselo Metropolitní spořitelní družstvo mít své finanční rezervy uloženy i u jiných bank než v ČSOB. A když VSZ v Praze zablokovalo všechny okamžitě likvidní rezervy na účtu Metropolitního spořitelního družstva u ČSOB muselo si toto uvolnit rezervy v jiné bance a poslat si je na účet napojený na jeho informační a účetní systém z kterého probíhaly výplaty platebních příkazů členů družstva. Takže pane guvernére, co je podezřelého na tom že Metropolitní spořitelní družstvo poslalo peníze na české účty svých klientů do LBBW Bank CZ a.s. a že si převedlo peníze mezi svými vlastními účty u různých bank v ČR s cílem vyplácet platební příkazy klientů?

Podjatost FAÚ MF dokumentuje i skutečnost, že v trestním oznámení na Metropolitní spořitelní družstvo uvádělo mimo jiné i podezření, že peníze uložené v Metropolitním spořitelním družstvu pochází ze „špinavých zdrojů“. Tato jeho „domněnka“ se nikdy nepotvrdila, a navíc FAU MF muselo dobře vědět z titulu svého poslání a své činnosti, že v Metropolitním spořitelním družstvu žádné špinavé peníze uloženy nejsou. Tak proč v trestním oznámení uvádělo toto ničím nepodložené podezření?

Je nezpochybnitelným faktem, že veškeré transakce směrem do Hongkongu probíhaly v LBBW Bank CZ a.s. a to bez vědomí Metropolitního spořitelního družstva. LBBW Bank se zcela zřejmě aktivně účastnila praní špinavých peněz pro skupinu kolem Azíze Al Nassera a to přes skutečnost, že velice dobře věděla, že peníze pocházející z úvěrů poskytnutých Metropolitním spořitelním družstvem jsou výhradně určeny pro nákup nemovitostí v Čechách a popř. i na Slovensku. Její spoluúčast na praní špinavých peněz zašla tak daleko, že její pracovníci, dle informace jednoho z odsouzených, disponovali bianko podepsanými platebními příkazy, které pracovníci LBBW Bank sami doplňovali na základě telefonátů Azíze Al Nassera nebo někoho jiného z jeho skupiny. Peníze byly v konečném důsledku z LBBW Bank odesílány do Hongkongu, kde s nimi disponoval bratranec Azíze Al Nassera.

Z tohoto úhlu pohledu je velmi zvláštní až podezřelé, že VSZ v Praze zablokovalo peníze v Metropolitním spořitelním družstvu, když praní špinavých peněz probíhalo zcela jednoznačně bez jeho vědomí v LBBW Bank CZ a.s.

Na tomto místě se Vás pane guvernére musím opět zeptat, jak to, že ČNB odebrala bankovní licenci Metropolitnímu spořitelnímu družstvu na základě pochybných kroků jiných státních orgánů, a nikoliv na základě svých vlastních zjištění? Z hlediska toho, že ČNB není schopna odůvodnit svůj nezákonný postup jak v případě Metropolitního spořitelního družstva, tak družstevní záložny CREDITAS je zcela přirozené, že se musí zaštiťovat neoprávněnými postupy jiných státních orgánů, které si sama neprověřila (nebo ani nechtěla prověřit).

Za povšimnutí stojí i vzájemná argumentace v kruhu. Kdy VSZ v Praze zablokování účtů Metropolitního spořitelního družstva odůvodňuje probíhající kontrolou ČNB, a naopak ČNB odejmutí licence Metropolitnímu spořitelnímu družstvu odůvodňuje restriktivními postupy VSZ v Praze. Na základě tohoto nesporného faktu je možné konstatovat, že ani ČNB ani VSZ v Paze pro své likvidační kroky vůči Metropolitnímu spořitelnímu družstvu neměly dost vlastních relevantních argumentů. Proč by se jinak v kruhu odvolávaly jeden na druhého, když obě instituce byly ze zákona povinné zjistit si skutečný stav v Metropolitním spořitelním družstvu samy? Na základě výše uvedeného lze vyslovit vysoce pravděpodobné podezření, že ČNB a VSZ v Praze vzájemně koordinovaly své kroky proti Metropolitnímu spořitelnímu družstvu s cílem tuto družstevní záložnu zlikvidovat.

Skutečnost, že ČNB působí mimo právní rámec České republiky dokládá i fakt, že ČNB byla například povinna na základě § 9 odstavce (3) Vyhlášky 123/2007 Sb. (dále jen vyhláška 123) uveřejňovat vybrané standardy a srovnávací standardy. Toto však v podstatě nikdy neučinila a omezila se pouze na vágní úřední sdělení. Takže „obezřetnost“ při poskytování úvěrů si může každý úředník ČNB vykládat jinak. (Ostatně každá odpověď ČNB na dotaz finanční instituce je na závěr doplněna upozorněním ve smyslu, že se jedná pouze o názor daného úředníka a že daná věc může být při kontrole vykládána jinak.)

ČNB veřejně ústy bývalého pana guvernéra Miroslava Singera potvrdila, že nedodržovala platné zákony České republiky. ČNB neplnila, prý z kapacitních důvodů, svou povinnost vyplývající ze zákona č. 87/1995 Sb. o spořitelních a úvěrních družstvech § 21 odstavec (3) kontrolovat družstevní záložny alespoň 1x do roka. Prý v době krize musela kontrolovat banky. To však evidentně nezvládla, když jedna ze zahraničních bank působících v České republice se zcela evidentně aktivně podílela na praní špinavých peněz a podezřelé transakce LBBW Bank nahlásila až poté, kdy většina peněz byla už v Hongkongu. Navíc pro své spolupracovníky, kteří se na tomto praní špinavých peněz podíleli nevyvodila žádné důsledky.

Pro ČNB bylo daleko snazší napadnout bezmocné spořitelní družstvo s tuzemským vlastním kapitálem než se pouštět do křížku s bankou ovládanou zahraničním kapitálem. Navíc akce Metropolitní spořitelní družstvo zapadala do jejího plánu, když ne zlikvidovat, tak alespoň významně omezit činnost družstevních záložen v Čechách, což se jí ostatně povedlo.

Odpověď na tento dopis od Vás neočekávám.

Zdraví

Ing. Jan Zavřel, CSc.

Dále viz též:
http://www.mesec.cz/clanky/co-prinasi-novela-o-sporitelnich-a-uvernich-druzstvech/
http://www.mesec.cz/clanky/jak-funguje-system-kontroly-ceske-narodni-banky/
http://www.mesec.cz/clanky/stat-chysta-likvidaci-druzstevnich-zalozen/
http://www.mesec.cz/clanky/druzstevni-vlak-se-rozjel-chybou-cnb-ta-radeji-zvolila-rychlobrzdu/
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Jan-Zavrel-Proc-vsichni-lzou-5-cast-449513?nocache=1
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Jan-Zavrel-Otevreny-dopis-guvernerovi-Ceske-Narodni-banky-459660
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Jan-Zavrel-Dvoji-metr-Ceske-narodni-banky-497582?nocache=1