Jan Zavřel: Komu ČNB darovala až 100 miliard Kč?

06.01.2019 21:50

ČNB na konci roku 2013 schválila použití měnových intervencí k ovlivňování kurzu české koruny. Odůvodnila to svou obavou, že české ekonomice hrozí její další propad vlivem deflace, protože v deflačním prostředí „chytří“ spotřebitelé přestanou nakupovat a budou věřit v kontinuální pokles cen a odkládat své nákupy donekonečna.

Jan Zavřel: Komu ČNB darovala až 100 miliard Kč?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Dále toto nestandardní opatření zdůvodňovala nutností podpořit český export (silně závislý na importu) jeho zlevněním pomocí slabší koruny (a zároveň zdražením importu). ČNB doufala, že spotřebitelé roztočí inflaci tím, že začnou nakupovat drahé dovozové zboží, jehož ceny vzrostou v důsledku slabší koruny. Aby mohla ČNB realizovat tuto svou problematickou měnovou politiku, musela postupně „vygenerovat“ cca 2 biliony ničím nekrytých českých korun, za které průběžně nakupovala Eura za cenu cca 27 Kč/EUR.

Podívejme se na parametry české ekonomiky v době, kdy se ČNB rozhodovala realizovat své, mnohými renomovanými ekonomy kritizované, nestandardní opatření na podporu české ekonomiky. V tabulce jsou uvedeny nominální hodnoty neočištěné o inflaci [106 Kč].


Žlutě jsou podbarvena pole, kdy přírůstek HDP byl nižší než inflace, zeleně jsou podbarvena pole, kdy příspěvek dané veličiny k růstu HDP byl nejvyšší v daném roce, červeně jsou zvýrazněny nejvyšší hodnoty přírůstku dané veličiny od roku 1996. Šedivě jsou podbarveny roky ovlivněné intervencemi ČNB (Výpočty provedl autor článku – více zde)

Krize v roce 2008 nenastala proto, že by klesla spotřeba domácností, ta naopak vzrostla a byla v roce 2008 tahounem růstu HDP a zároveň její přírůstek dosáhl nejvyšší hodnoty od roku 1996. Krize nastala proto, že klesla důvěra investorů v českou ekonomiku a ti v letech 2008 a 2009 výrazně omezili své investice, v roce 2009 došlo dokonce k meziročnímu poklesu investic. Až v důsledku nižšího přírůstku HDP než inflace v roce 2008 (počátek krize), začali v roce 2009 spotřebitelé omezovat své nákupy, s tím, že objem jejich útrat, na rozdíl od investic stále, byť mírně, v nominálních hodnotách rostl a v roce 2011 byla spotřeba domácností tahounem přírůstku HDP.

V letech 2012 a 2013, čili před intervencemi ČNB, bylo tahounem růstu HDP saldo exportu, zatímco investice v nominálních hodnotách stále klesaly. Spotřeba domácností však stále mírně rostla. Takže důvodem pro zahájení intervencí v žádném případě nemohla být snaha o navýšení salda exportu české ekonomiky. Jako naprosto lichý se ukazuje i argument ČNB, že intervence za oslabení české koruny na úroveň 27 Kč/EUR měly přispět k dosažení inflačního cíle 2%. Naopak po zahájení intervencí koncem roku 2013 inflace v letech 2014 a 2015 výrazně klesla.

Masivní nákup EUR v kurzu cca 27 Kč/EUR byl realizován postupně za celkem cca 2 biliony Kč. Za tímto účelem ČNB „vygenerovala“ ničím nekryté koruny. Následující graf ukazuje optimální vývoj agregátu M1 (množství peněz v české ekonomice s nejvyšší likviditou) – červená křivka – v porovnání se skutečným vývojem agregátu M1 ovlivněným masivními intervencemi ČNB za oslabení koruny – modrá křivka.


(Výpočty autora článku - více zde)

Z grafu je jasně vidět, že od roku 2010 začíná být v české více peněz, než je její reálná potřeba. Množství peněz masivně narůstá po roce 2013 vlivem intervencí ČNB. Z toho vyplývá, že ani skryté kvantitativní uvolňování prováděné ČNB nepřímo přes nákup EUR nebylo účelné a nemělo pro českou ekonomku žádný přínos. Peníze „vygenerované“ intervencemi ČNB ležely ladem na účtech spekulantů a česká ekonomika neměla šanci je využít. Prostě tyto peníze nečinně čekaly, až koruna posílí.

Jaký názor měli na intervence ČNB a jejich důsledky čeští ekonomové? V knize vydané Institutem Václava Klause, publikace č. 16/2015 „Spor o měnovou politiku v kontextu devizových intervencí“ je uvedeno například:

„Model, kterému nevěří snad ani jeho stvořitelé, ....“ (Martin Mašát, str. 45)

„Nejen v tomto aspektu tak zůstávají devizové intervence ČNB z listopadu r. 2013 velmi kontroverzním a chybným rozhodnutím našich centrálních bankéřů“ (Jan Skopeček a Martin Slaný, str. 69)

„Intervenci ČNB nepovažuji za adekvátní potřebám současné situace v naší ekonomice. Nemyslím si, že toto opatření by mohlo pomoci domácí ekonomice.“ (Miroslav Ševčík, str. 79)

Já k tomu můžu jenom dodat, že snahu ČNB docílit růstu HDP zvýšením inflace, kterého má být dosaženo pomocí umělého oslabování české koruny a s tím spojeného navyšování objemu českých korun v ekonomice, lze hodnotit jako kontraproduktivní a lidově řečeno za snahu škrábat se pravou roku za levým uchem.

Dnes se ukazuje, že se nenaplnily prognózy analytiků z počátku roku 2018, kteří předpovídali koruně posílení až na 25 Kč/EUK. Jan Novák ve svém článku „Neposlušná koruna utíká prognózám“ publikovaném v Ekonomu č. 46/2018 napsal: „Na oslabení koruny v letošním roce se podepsali také spekulanti. Ekonomové na to ostatně upozorňovali už na začátku roku: investoři během intervenčního režimu ČNB nakoupili obrovské objemy české měny.“ „Kdykoliv koruna zpevní, tak ji začnou prodávat, což vede k opětovnému oslabení kurzu.“

Jak můžeme celou situaci kolem intervencí ČNB a jejich ukončení shrnout?

  1. Intervence ČNB nepřispěly ani k posílení exportního salda české ekonomiky ani k růstu inflace.
  2. Intervence ČNB nevedly k růstu spotřeby domácností.
  3. Česká ekonomika nepotřebovala a ani neuměla využít koruny „vygenerované“ pro nákup EUR v ceně cca 27 Kč/EUR v celkovém objemu cca 2 biliony Kč.
  4. Intervence ČNB proti koruně zvýhodnili zahraniční investory proti českým, kdy pro zahraniční investory byly investice a pracovní síla v Čechách levnější o cca 8% oproti domácím investorům.

Můžeme jen spekulovat, zda bankovní rada, která o intervencích ČNB proti koruně rozhodla, byla na tak profesně nízké úrovni, že tyto souvislosti nebyla schopna odhalit a docenit, nebo zda svým rozhodnutím sledovala zcela jiný cíl?

Výsledkem intervencí je situace, kdy ČNB zcela zbytečně nakoupila cca 74 miliard EUR za 27 Kč/EUR, aby je v po té postupně rozprodala za cca 25,5 – 26 Kč/EUR. Touto, pro ekonomiku České republiky zcela zbytečnou transakcí, vznikla České národní bance ztráta ve výši 74 až 110 miliard Kč a obdobný zisk vykázali spekulativní investoři.

Cui bono?

Jan Zavřel

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…