Faktorů umožňující vznik Československé republiky bylo víc. Svoji práci odvedli Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a Milan Rastislav Štefánik, kteří přesvědčili vedoucí představitelé dohodových států, aby na poválečných mírových jednáních souhlasili se vznikem nového státu. To byl klíčový okamžik, protože kdyby vítězové války trvali na zachování Rakouska-Uherska, tak by se Československo nezrodilo. Čili Západu, respektive především USA, Francii a Velké Británii vděčí stoupenci nově vzniklého státního a po pravdě řečeno umělého státního útvaru za jeho existenci. To je třeba připomínat hlavně těm, kteří melou nsmysly o tom, jak nás Západ trvale zrazoval a zrazuje.

Kdo nás tehdy skutečně podrazil a zradil, to bylo bolševické Rusko. To ostatně separátním brestlitevským mírem v březnu 1918 s Německem a Rakousko-Uherskem podrazilo a zradilo i své dohodové spojence. Ruští komunisté vedeni Leninem se také pokusili odzbrojit čs. legie v Rusku, které byly prohlášeny za čs. armádu a součást dohodových ozbrojených sil. Bolševici navíc záměrně zpomalovali vojenské transporty legionářů do Vladivostoku, kteří odtud měli být po moři přepraveni na západní frontu do Francie. Nutno říci, že tehdejší ruské komunistické vedení zakázalo Československé národní radě v Moskvě získávat české a slovenské vojáky do legií a většinu slibů rudí vůči Čechoslovákům nesplnili. Trocký také jako vojenský komisař (ministr obrany) usiloval o násilné začlenění některých legionářských oddílů do Rudé armády. Nutno dodat, že všechny jeho protičeskoslovenské aktivity schvalovalo bolševické vedení včetně Lenina a Stalina.