V časopise Echo v čísle 5 mně zaujal rozhovor s norským novinářem Yngvarem Brennou, který v něm mimo jiné řekl, že rodina, jež v Norsku neposílá děti do školky, je automaticky podezřelá. To už mně připomíná obraz totalitní společnosti v románu George Orwella 1984, kde lidé byli pod absolutní kontrolou „velkého bratra.“

Země, v tomto případě Norsko, si uzurpuje právo na výchovu dětí, a vlastně je upírá rodičům. Oni přece mají svaté právo rozhodnout se, jestli má dítě chodit do školky nebo ne. Tohle je velmi nebezpečné sociální inženýrství. Ono to může za chvíli dopadnout tak, že stát bude hned po narození dítěte „v zájmu kvality jeho výchovy“ rozhodovat o tom, jestli nechá dítě biologické matce nebo je v zájmu kvalitnější výchovy šoupne do jiné rodiny. Touto cestou snad jít nechceme.