Prezidentský kandidát, který se probudil ze zimního spánku na Vysočině se zamyslel, a navrhl Rusku členství v Evropské unii (vida jej eurofederalistu), prý proto, že je to podle něj standardní euroamerická země. To ovšem není pravda. Každý by si měl přečíst vynikající knihu výborného britského komentátora a znalce Ruska Edwarda Lucase Klam, s podtitulkem špioni a lži aneb jak Rusko obelhává Západ, kterou nedávno vydalo pražské nakladatelství Mladá fronta (nemá nic společného s MF DNES).

Autor přesvědčivě dokazuje na faktech, že v současném Rusku je vysoká propojenost organizovaného zločinu a státní správy včetně tajné služby FSB. Lucas poukazuje na případ mladého právníka Sergeje Magnitského, který byl umučen v ruských věznicích jen proto, že hájil svého klienta a odhalil masivní daňový únik za asi 230 milionů dolarů, o které byli obráni ruští daňoví poplatníci. Měl ovšem smůlu, tyto peníze ukradli podle důkazů, které měl Magnitskij k dispozici, přední důstojníci FSB a protikorupční policie! Tito lidé mají nyní na kontech miliony dolarů, které by si ze svých platů nemohli pořídit a nikoho to v Putinově říši nevzrušuje.

Ano, v Rusku jsou běžně likvidovány slušné firmy, které se znelíbí nebo někdo z výše postavených dostane chuť na jejich majetek. Pak následují vymyšlená obvinění a konec. Čili se jedná o něco podobného co u nás provozovala tzv. konkurzní mafie se soudcem Berkou v čele, který posílal do konkurzu zdravé společnosti. Rozdíl je v tom, že u nás Berka skončil za mřížemi, kdežto v Rusku se podobná činnost provádí v daleko mohutnějších rozměrech a navíc beztrestně.

Odborníci odhadují, že za Purinovy éry od roku 2001 měl být státní rozpočet bohatší o čtyři triliony rublů, z toho ovšem dva byly rozkradeny. Důkazem toho je, že Rusko stále patří k zaostalým zemím. Na rozdíl třeba od Číny se zde nestaví vysokorychlostní železnice, dálnice, moderní letiště a vůbec celá ruská infrastruktura je v katastrofálním stavu. Zdejší věda se také nemůže vykázat nějakými mimořádnými úspěchy na světové úrovni.

Kapitolou pro sebe jsou také zdejší velké státní společnosti typu Gazpromu, Rosněftu a dalších, které jsou zdrojem a terčem nejen korupce, ale zároveň také působištěm i kolbištěm zločineckých struktur. Ano, různé mafiánské skupiny vedou v Rusku litý boj o moc, což dokonce mívá tragikomické vyústění. Tak třeba nedávno jeden z moskevských policejních šéfů vyzval veřejně v tisku k příměří mezi dvěma gangy.

Vedoucí španělský prokurátor José Grinda Gonzalez vyšetřoval asi deset let ruské mafie a jeho závěr byl jasný. V obsáhlém rozboru uvedl, že Rusko a Bělorusko jsou mafiánské státy, kde nelze rozlišovat mezi činnosti vlády a skupinami organizovaného zločinu.

Mám obavy, že Miloš Zeman coby důchodce na Vysočině ztratil kontakt s realitou nebo, a to by bylo horší, je na ruské mafiánské skupiny napojený. Zatím se totiž chová spíše jako ruský gubernátor než jako kandidát na prezidenta České republiky. Proto ti, co svoji vlast mají opravdu rádi, nemohou volit někoho, kdo podceňuje organizovaný zločin, který by jí z Východu brutálně napadl jako metastáze.