Knihu respektive sborník Velká vlastenecká katastrofa, který sestavil A. D. Košelev, vydalo v roce 2008 brněnské nakladatelství JOTA. Zabývá se příčinou porážky Rudé armády během prvního půl roku války od útoku Německa na Sovětský svaz 22. června 1941 do konce roku. Sympatické je, že autoři zavrhli dřívější sovětské hodnocení této epochy, cudně nazývanou prohraná pohraniční bitva. Pravdou je, že to byla tragédie obrovských rozměrů.
Nekompromisní je hned v první kapitole Prostá příčina velké katastrofy Mark Solonin. Ten rázně vyvrátil předchozí Stalinovy lži o tom, že Rudá armáda byla početně a výzbrojí slabší. Opak je pravdou, jednotky Rudé armády měly převahu v lidech, tancích, letectvu i dělostřelectvu. Němci měli na začátku konfliktu k dispozici asi jen3300 tanků.
Přesto německá armáda dokázala od začátku bojů do 10. července 1941 zničit 11 700 sovětských tanků, 19 tisíc děl a asi 10 000 letadel. Dobyla území o rozloze 700 tisíc km2 a svému protivníkovi způsobila ztráty téměř tři čtvrtě milionu vojáků. Za tři týdny od vypuknutí konfliktu ztratili Němci asi 65 tisíc mužů. Pro srovnání, při západním tažení v květnu a červnu 1940 přišli Němci o 156 tisíc mužů.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz