Za terče si vybírali navíc ty, kteří neházeli žádné Molotovovy koktejly a nikoho nenapadali. Rovněž neváhali střílet na zdravotní sestry viditelně označené červeným křížem.
Mým zdrojem samozřejmě nebyl pouze článek v dnešních MF DNES a Lidových novinách redaktorky Petry Procházkové, která tuto skandální kauzu popisuje, ale rovněž nezávislá ukrajinská média. Vždy je potřeba zprávu ověřit z více zdrojů. Důkazů, že se s vysokou pravděpodobností jedná o zkušené snajperské specialisty z ruské speciální protiteroristické jednotky Alfa, která je součástí tajné služby FSB, je víc.
V ukrajinském parlamentu byl zveřejněn odposlech, který monitoroval hovor velitele se skupinou snajprů. Dotyční spolu mluvili rusky, a bylo poznat, že se jedná o zkušené specialisty, nikoliv amatéry či bandity, jak se snažili šířit prezident Viktor Janukovyč a jeho příznivci. Tento záznam rovněž vylučuje spekulaci, že za odstřelováním jsou provokatéři z tábora demonstrantů. Teoreticky by se mohlo jednat i o Ukrajince z Východu, kteří mluví rusky, ale žádný takový speciální útvar na východě země neexistuje a v případě ukrajinské armády je velící řeči ukrajinština. Toto je asi nejpřesvědčivější důkaz, že odstřelovači patřili k ruským ozbrojeným silám.
To, že snajpři mají za sebou elitní výcvik, dokazuje i přesnost zásahů, do hlavy, do srdce a do stehenních tepen na noze.
Je pozoruhodné, že snajpři často stříleli ze střech a vyšších pater domů do pokojných civilistů a naopak házeče zápalných lahví přehlíželi. To by rovněž svědčilo o verzi mé mukačevské kamarádky Oksany, podle které byli mezi těmito násilníky provokatéři najati a placeni vládou 600 hřivnami denně, jež měli vyvolávat nepokoje. Co však bylo nejodpornější, oni snajpři stříleli i po zdravotních sestrách viditelně označených červeným křížem. Asi nejznámější je případ zdravotnice Olesji Žukovské, kterou naštěstí zachránili lékaři v kyjevské nemocnici. Je jasné, že ani mezi demonstranty nejsou sami svatoušci, ale zdravotníkům v žádném případě neubližovali!
To, že tito zabijáci byli Rusové, dokazuje i dějinná zkušenost. Pro ruskou historickou komunistickou tradici je typické absolutní pohrdání lidským životem. Rusové v komunistické éře proto nebyli signatáři mezinárodních úmluv, které zakazovaly některé způsoby boje, a stanovila pravidla pro zacházení s válečnými zajatci. Je známo, že Stalin odmítl ratifikovat ženevskou konvenci, protože váleční zajatci pro něj neexistovali, jenom zrádci. Už za tzv. zimní války mezi SSSR a Finskem v letech 1939 – 40 finští vojáci upozorňovali na fakt, že ruští odstřelovači z Rudé armády záměrně stříleli po zdravotnících viditelně označených červeným křížem. Čili takové způsoby jsou Rusům blízké.
Jestliže ruští vojáci stříleli v Kyjevě po lidech, jedná se o hrubé porušení mezinárodního práva a ukrajinských zákonů. Pokud někdo z Janukovyčova okolí tyto vojáky do země pozval, musí být souzen za vlastizradu. Ukrajinská vláda nemá na něco takového právo. Schválit zásah cizí armády na ukrajinském území může jenom zdejší parlament, a to ještě ústavní většinou. Nic takového se však nestalo.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
