V diskusi na iDNES.cz to soudruh Filip podle některých zdrojů krycím jménem agent StB Falmer pořádně od lidí schytal. Nadávka rudý nok patřila k těm nejmírnějším, kdybych zveřejnil i ty ostatní, tak riskuji přesun blogu mezi osobní. Tak tedy popořadě.

Lež č. 1. Brežněv byl Ukrajinec

Tehdejší generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Leonid Iljič Brežněv se narodil v ukrajinském městě Kamenskoje. To je pravda, jenomže nyní ocituji Wikipedii. „Jeho dědeček Jakov, otec Ilja i matka Natalja Děnisovna Mazalovová se přestěhovali ze zemědělské vesnice Brežněvo, která leží v Kurské oblasti v Rusku, kvůli práci v ocelárně do Kamenskoje v Dněpropetrovské oblasti, což byla tehdy Jekatěrinoslavská gubernie Ruského impéria. Ačkoli byl tedy po rodičích etnický Rus, narodil se a vyrostl na Ukrajině a většina dokumentů uvádí jeho národnost jako ukrajinskou, jako např. jeho cestovní pas z roku 1947, některé jiné, jako např. průvodní list k Řádu vlastenecké války, však zase jako ruskou.“ Tato fakta uvádějí i jiné zdroje, takže to s jeho údajným ukrajinským původem není tak horké. Líbí se mně v diskusi pod článkem na iDNES.cz názor jednoho slovenského čtenáře, který uvedl, že podle této logiky, by dítě, jež se narodilo slovenským rodičům v Praze, kteří tam přišli za prací, automaticky Čech. To je samozřejmě nesmysl. Sám Brežněv se údajně pokaždé rozčiloval, když o něm druzí mluvili jako o Ukrajinci.

Lež č. 2. V politbyru byl jenom jeden čistokrevný Rus

Kdepak, z tehdejšího jedenáctičlenného politbyra ÚV KSSS bylo pět Rusů. Jedním z nejhorlivějších propagátorů okupace Československa v osmašedesátém roce byl Rus Jurij Andropov. Ten sice tenkrát nebyl v politbyru, ale jako šéf sovětského gestapa KGB měl velkou moc. Brežněv zpočátku s vojenským zásahem proti naší zemi váhal.