Rusové se v komunistické éře vůči Litevcům Lotyšům a Estoncům dopustili v Pobaltí zločinu genocidy. Jejím důkazem jsou tato čísla. V roce 1940 před začátkem sovětské okupace žilo v Lotyšsku 75% Lotyšů z celkového počtu obyvatel, v roce 1991 při obnovení nezávislosti pak pouhých 52%. V Estonsku žilo v roce 1940 90% Estonců, v roce 1991 pak už jen 65%.

Nelze se tomu divit, vždyť výsledkem pouhé roční ruské okupace Litvy, Lotyšska a Estonska v letech 1940-41 bylo ruskými komunisty 170 tisíc zavražděných lidí, což v poměru k počtu obyvatel předčí ztráty Československa za nacistické okupace v letech 1939 – 1945.

A také prudký pokles průmyslové výroby i zemědělské produkce. Pobalťanům se za ruské nadvlády razantně snížila životní úroveň, obchody dříve plné zboží začaly být prázdné a objevily se pro socialismus typické fronty. I když za nedostatek zboží v Pobaltí mohly i komunistické špičky z jiných míst Sovětského svazu, které zde skupovaly to, co u nich doma kvůli předchozí komunistické devastaci už nebylo k dostání.

Moji Kritici namítají, že účelově zaměňuji Rusko za Sovětský svaz. Nikoliv. Současné putinovské Rusko se hlásí k odkazu SSSR a Rusové nebo lidé jednající v duchu ruského šovinismu říznutého rudou příchutí tuto zemi ovládali. Podle Dějin Ruska 20. století, které editoval profesor Andrej Zubov, tvořili jednotky sovětského komunistického gestapa NKVD z 77% etničtí Rusové, čili svádění komunistických zločinů na neruské národnosti SSSR neobstojí.

Pobaltské republiky se také staly obětí násilné rusifikace. V základních školách se děti musely většinu předmětů učit v ruštině a nikoliv v litevštině, estonštině a lotyšštině. Diplomové práce na univerzitách v Pobaltí musely být vypracovány v ruštině.