Nějaký rudý diskutér mně už dříve namítl, že není možné, aby někdo v Brně za komunistů platil tři sta korun nájem za byt IV. kategorie, tedy takový, který neměl prakticky žádné vybavení, nebyla v něm voda, koupelna, topilo se v kamnech atd. Jistě normální nájemné za takové bydlení dělalo necelých sto korun za měsíc. Jenomže to platilo pro nájmy, nikoliv pro podnájmy, v tom je ten velký rozdíl! Soudruzi holt zase lžou a hřeší na lidskou zapomnětlivost.
Klasický případ z Brna sedmdesátých let minulého století, tedy z éry temné normalizace. Kamarád v něm dostal práci, oženil se a neměl kde bydlet. Jeho podnik nepatřil k těm protěžovaným, takže to v jeho případě znamenalo čekat na přidělení bytu mnoho let. Pro osvěžení paměti a poučení mladších ročníků, v osmdesátých letech byla čekací doba na družstevní byt v moravské metropoli asi 12 let!. Trh s byty jako nyní, kdysi jej každý může pronajmout nebo koupit, za komunistů neexistoval. A co teď? Kamarádova žena měla malé dítě, byla na mateřské, ona pocházela z Klatovska, on někde od Zlína, čili u rodičů bydlet nemohli, jak se to dělalo a v jednom bytě žilo i několik generací.
No, ale u něj v práci se našel chápající kolega, který měl takový byt o dvou místnostech někde na Cejlu. Samozřejmě sprcha a koupelna neexistovaly, záchod zvaný společňák, jak zpívá v jedné své písničce Jarda Samson Lenk, byl na pavlači, ale do bytu už byla zavedena voda. Kolega v bytě nebydlel, i když zde byl hlášen, protože žil v nějakém domku kousek za Brnem u své družky a tak řekl: „Za čtyři kila měsíčně tam můžeš být. Ber nebo nech být.“ A jelikož kamarád si nemohl vybírat a chtěl bydlet s rodinou, tak na to přistoupil. A nebyl to ojedinělý případ, kdy lidé byli přinuceni bydlet takto draho. S byty se mocně kšeftovalo, protože legální bydlení nebylo. A nevytýkal bych to těm „pronajímatelům“, ale komunistům, kteří lidem neuměli byty zajistit.
Zajímavým případem byl také již zmíněný starší kamarád, který po skončení vysoké chemické školy pracoval v Hradci Králové, ale půl roku bydlel v Pardubicích na nádraží v starém odstaveném nevytápěném vagonu. „Odstěhoval“ se až těsně před Vánocemi, ale zima mu nebyla, měl dobrý spacák.
Jinak obchody za socialismu, to je na samostatný blog, nyní jen odkaz na tento web. Stojí za připomenutí, že třeba v roce 1987 chyběly v prodejnách na Karvinsku i jogurty.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
