Tvrdit, že Winston Churchill a Ferdinand Peroutka selhali a sympatizovali s Adolfem Hitlerem, je víc než chucpe. Velkým neštěstím současné hlavy státu jsou jeho spolupracovníci, kterých by se měl ve vlastním zájmu zbavit.

Spisovatel Jiří Stránský to řekl trefně, Zeman by měl raději mlčet, a adolescentní Ovčáček by se měl dovzdělat. A já jenom dodám, že tragikomický kancléř Mynář by měl z Hradu zmizet co nejdříve. Mimořádně neschopní a nevzdělaní prezidentovi muži jsou neštěstím této země.

Prezident se již ztrapnil ve sporu s ukrajinisty, když Stěpanu Banderovi přiřkl výrok, který nikdy neřekl. Nyní opět zaperlil. Zapřisáhlému antinacistovi Winstonu Churchillovi přisoudil dopis Adolfu Hitlerovi, který nikdy nenapsal a údajný citát, „kdyby můj národ postihla velká katastrofa, přál bych si, aby v jeho čele stál muž s vaší silnou vůlí,“ jenž to mě dokazovat, řekl Churchill v poněkud jiné podobě listopadu 1938 v britské Dolní sněmovně, jak správně poznamenal Petr Zídek v Lidových novinách. Jeden z nejlepších britských politiků tehdy prohlásil, že kdyby jeho národ byl poražen ve válce, přál by mu, aby v jeho čele stál člověk s Hitlerovou silnou vůli a vrátil mu oprávněné místo mezi národy. Pak už však Hitlera ve své řeči tvrdě kritizoval. Ono se logicky nabízí otázka, proč by Churchill psal v lednu 1939 Hitlerovi, když předtím v říjnu 1938 rázně odsoudil Mnichovskou dohodu a kapitulantství Velké Británie před nacistickým Německem.