Je alarmující, znepokojující a tragické, že se stávají politickým kolbištěm, na kterém někteří politici a veřejní činitelé přepisují historická fakta a licitují s přítomností představitelů vítězných mocností na vzpomínkových aktech. Je to nejen nedůstojné, je to neuctivé a ponižující vůči těm, kteří se neváhali ve druhé světové válce postavit Hitlerovi a jeho fašistickým spojencům.

Bojovníci proti nacismu byli jednotní ve své odvaze a přesvědčení o zrůdnosti nacistické ideologie. Bojovali nejen za sebe, za své rodiny, za své matky a děti, bojovali nejen za svobodu svých zemí, ale pokládali životy i za svobodu občanů zemí zcela cizích, o kterých možná ani netušili, kde se nacházejí na mapě. Kádrovat proto nyní představitele vítězných mocností při oslavách konce války kvůli momentální politické konstelaci považuji za neuctivé, krátkozraké a lidsky nedůstojné. Je to plivnutí do tváře těm, kteří tváří v tvář zlu neselhali, ale bojovali a obětovali své životy za nás za všechny, a kteří se už nemohou ozvat.

Před měsícem uplynulo 73 let od okamžiku, kdy tři odvážní parašutisté – nadporučík Alfréd Bartoš, rotmistr Josef Valčík a četař Jiří Potůček seskočili na naše území do nejistoty, tmy a zimy. Rozkaz zněl: koordinovat domácí a zahraniční protifašistický odboj a jeho akce. Tři muži ve věku 22, 25 a 27 let úkol splnili. Propojili české odbojáře s Londýnem a přispěli k úspěšnému atentátu na říšského protektora Heidricha. Za svou odvahu zaplatili životem. Nacisté vyvraždili jejich rodiny, přátelé i všechny, kteří jim pomáhali. V krvi a plamenech se koupaly obce Lidice i Ležáky.