Chtělo by se použít známé klišé, že potápějící se loď opouštějí zejména krysy, ale takto jednoduché to není, a ty, co odcházejí, není třeba až takto urážet.

Jedno je však jisté – odcházejí lidé, kteří nejsou žádní bojovníci. Jsou to ti, kteří si zvykli na to být v úspěšné straně, sami ale nebyli schopni v této straně vygenerovat silného vůdce. Zkrátka – vezli se, a nechávali to na jiných.

Prototyp útěkáře je tedy člověk, který umí být za bukem vzadu, užívat výhod vládnoucí partaje, je poslušný, loajální, žádný hrdina, který by uměl včas vystoupit tvrdě, s jiným názorem, nedej bože personálním návrhem, aby stranu zachránil v době, kdy to ještě šlo… Tedy šedá zóna, žádná silná osobnost. Tento svým způsobem „aspirinová“ skupina, která neuškodí, ale ani nepomůže, si tyto vlastnosti nese do nového projektu. Povšimněme si, že mezi těmi útěkáři není žádný nový Klaus. O to více se modlí k tomu starému.