Dr. Kuba v roce 1985 obhájil kandidátskou disertaci k problematice filosofie lidských práv. Právě kvůli této problematice si jej o tři roky později vedení School of Law Kolumbijské university vybralo na dlouhodobou stáž. Jeho práce se liší od knih na podobné téma i tím, že byl na jaře 1989 v New Yorku svědkem setkání jedněch z vrcholných představitelů USA a SSSR. Dozvěděl se, že v ČSSR na podzim nastane změna režimu. Když k tomu o půl roku došlo, získal podezření, že se nejednalo o spontánní revoluci. Nýbrž o výsledek jakéhosi „handlu“ v mnichovanském stylu „o nás – bez nás“. Aby Gorbačov získal ekonomickou podporu od USA pro jeho perestrojku výměnou za geopolitické zisky, které SSSR získal na „Jaltě“? Prozradí nám to „vítězové studené války“, či „Noví Rusové“ z nichž mnozí patřili do sovětské nomenklatury a toužili po majetkovém převratu? Autor se proto odhodlal získat odpovědi o rozpadu SSSR, a toho jak ovlivnil polistopadový vývoj u nás, mj. i pokusem o imaginární výslech Gorbačova…

Za verzí o filantropickém osvobození „lidu sovětského impéria" se rýsuje průběh vítězné hybridní války, dlouhodobě vedené pomocí ekonomických, politických a psychologických instrumentů vnějšího nátlaku na stát. Těm za „vlády" M.S.Gorbačova umožnil infiltrovat do „perestrojky" sám její „architekt", A.N.Jakovlev, který se v předmluvě k ruskému překladu „Černé knihy komunismu" vyznává z úsilí rozložit SSSR zevnitř.

Autor si také všímá, že v prostoru po sovětském impériu se objevují atributy ekonomické okupace, umožněné „deetatizacemi", majetkovými převraty téměř atomizujícími relativně životné národohospodářské celky. Výsledkem je ztráta ekonomické báze suverenity státu a závislost jeho obyvatel na vůli zahraničí. Čtenář se může zamyslet, zda by k těmto následkům došlo bez metod, založených na „autoritativních poučkách o volném trhu a deetatizaci", prosazovaných exponenty zájemců o majetkový převrat.

Práce vyúsťuje v podezření, že Gorbačov v průběhu utajovaných dohod s budoucími vítězi studené války rozhodl „o nás bez nás". Ačkoliv mu vývoj „perestrojky" umožňoval vrátit Čechoslovákům suverenitu nejméně rok před summitem na Maltě. Se svolením autora přinášíme výňatek z textu jedné ze souboru „státoprávních esejí“, jak sám charakterizuje svojí knihu.

Ceausescův poslední čardáš

Byl Gorby jen „pasivním“ divákem výbuchu hněvu občanů proti „zavrženíhodným a zločinným režimům“? Tak si ještě připomeňme, co Gerasimov odpověděl na otázku, jak by Kreml reagoval, kdyby komunistické strany sovětského bloku odmítnuly „The Sinatra Doctrine“: „Pak budou rozhodovat lidé, kteří tam žijí…"