Jaroslav Michal: Bankovní daň v Česku – dočasné příjmy pro stát, nepříznivé důsledky pro spotřebitele a ekonomiku

04.09.2019 14:06

Další skryté poplatky nebo nevýhodné úroky u poskytnutých úvěrů pro spotřebitele. Takové dopady čekají zdejší bankovní trh, pokud se vláda rozhodne prosadit bankovní daň. Její podstatou je, aby banky působící v Česku odvedly ze svých finančních prostředků další daň. O její zavedení usiluje hlavně ČSSD, a to z toho důvodu, aby se výrazně zvýšily příjmy do státní rozpočtu. Hnutí ANO je zatím proti.

Jaroslav Michal: Bankovní daň v Česku – dočasné příjmy pro stát, nepříznivé důsledky pro spotřebitele a ekonomiku
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Mezi politiky graduje ostrá debata o podobě státního rozpočtu na příští rok. Nejdůležitější zákon bude již brzy předložen poslancům a ministři chtějí pro své rezorty získat stále co nejvíce peněz. V souvislosti s rozpočtem však ČSSD oživila jedno ožehavé téma – zavedení sektorové bankovní daně. Vidinou jsou miliardy na víc do státní kasy. To potvrzují i ekonomové, ale příjem se dá podle nich zaručit jen na určitou dobu. Příjmy by byly jednorázové a zdaleka by dlouhodobě nevyřešily například stále problematičtější financování důchodů.

Podle dřívějšího návrhu ČSSD by nejvyšší sazba 0,3 procenta byla pro banky s aktivy nad 300 miliard korun, nejnižší 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun. Celkem by se mělo vybrat 14 miliard korun, což nepokryje ani polovinu nákladů letošní valorizace důchodů. Tato sektorová daň navíc může vyvolat řadu negativních reakcí. Banky se mezi sebou můžou dohodnout, jak na vzniklou situaci zareagují, a tím vytvoří nepružné prostředí, na které doplatí hlavně spotřebitel. Výsledkem mohou být další dohodnuté poplatky všeho druhu a také zdražení nabízených půjček. „Břemeno bankovní daně nesou úplně nebo z velké části klienti banky, spíše však příjemci úvěrů, nikoli vkladatelé,“ uvádí ve své analýze z roku 2017 společnost Cyrrus. Zkrátka – banky začnou hledat cesty, jak odevzdané peníze alespoň z části získat zpět.

Zavedení sektorové daně by se přitom mohlo později týkat nejen bank, ale i dalších korporací, například mobilních operátorů nebo pojišťoven. V obou případech by se daň podle ekonomů nepříznivě promítla do cen služeb poskytovaných koncovému zákazníkovi. Analytici proto upozorňují, že její zavedení může ovlivnit i celou ekonomiku.

Před jakoukoli sektorovou daní totiž za několik let z Česka odejdou bohatí investoři, kteří na zdejším trhu postavili nové haly, zaměstnávají v nich stovky lidí a daně státu již odvádějí. Je možné, že na základě uvažované daně, která by se v současnosti týkala jenom bank, nakonec k ústupu zavelí i banky samotné. Ostatně po zavedení bankovní daně v Rakousku tamní Raiffeisenbank dokonce vážně uvažovala o přesunu svého sídla do sousedního německého Bavorska, s atraktivnější mírou zdanění. Pokud by Rakousko po několika letech nepřistoupilo na podstatné snížení sazeb, mohlo by to mít nedozírné důsledky pro rakouský bankovní sektor i celou ekonomiku.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…