Mezi politiky graduje ostrá debata o podobě státního rozpočtu na příští rok. Nejdůležitější zákon bude již brzy předložen poslancům a ministři chtějí pro své rezorty získat stále co nejvíce peněz. V souvislosti s rozpočtem však ČSSD oživila jedno ožehavé téma – zavedení sektorové bankovní daně. Vidinou jsou miliardy na víc do státní kasy. To potvrzují i ekonomové, ale příjem se dá podle nich zaručit jen na určitou dobu. Příjmy by byly jednorázové a zdaleka by dlouhodobě nevyřešily například stále problematičtější financování důchodů.

Podle dřívějšího návrhu ČSSD by nejvyšší sazba 0,3 procenta byla pro banky s aktivy nad 300 miliard korun, nejnižší 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun. Celkem by se mělo vybrat 14 miliard korun, což nepokryje ani polovinu nákladů letošní valorizace důchodů. Tato sektorová daň navíc může vyvolat řadu negativních reakcí. Banky se mezi sebou můžou dohodnout, jak na vzniklou situaci zareagují, a tím vytvoří nepružné prostředí, na které doplatí hlavně spotřebitel. Výsledkem mohou být další dohodnuté poplatky všeho druhu a také zdražení nabízených půjček. „Břemeno bankovní daně nesou úplně nebo z velké části klienti banky, spíše však příjemci úvěrů, nikoli vkladatelé,“ uvádí ve své analýze z roku 2017 společnost Cyrrus. Zkrátka – banky začnou hledat cesty, jak odevzdané peníze alespoň z části získat zpět.