Stojí za oddalováním rozhodnutí, které mělo padnout v klasické lhůtě nejvýše 2 měsíců, snaha počkat na platnost novely zákona o odpadech? Ta by firmě ulehčila naplnění jejích závazků a pomohla by přesunout její náklady na obce.

Nejprve si shrňme základní fakta. Společnost Interseroh, která nijak neskrývá své vlastnické propojení s německým odpadovým gigantem ALBA Group, ani svého významného akcionáře společnost Agrofert, požádala MŽP o udělení licence v březnu letošního roku. Ve svém prohlášení navíc deklarovala, že chce snížit náklady, které výrobci obalů, tedy i její akcionáři musí podle zákona platit za třídění a recyklaci obalového odpadu.  Shodou okolností ve stejném měsíci byla navržena novela zákona o odpadech, na kterou se prostřednictvím pozměňovacích návrhů zaměřil poslanec hnutí ANO Ladislav Okleštěk. Na pozměňovacím návrhu údajně spolupracoval přímo s MŽP a doporučil v něm, aby obcím byla uložena povinnost na vlastní náklady zajistit tříděný sběr některých složek domovního odpadu. I přes podporu ministra Brabce byl tento návrh hlasováním poslanců zamítnut.

Poslanci se ovšem nevzdali a zhruba o měsíc později byla povinnost pro obce schválena pozměňovacím návrhem v novele zákona, která měla původně primárně zamezit krádežím kovů. Poslanci ANO s deklarovanou podporou ministra Brabce tedy dosáhli svého. Zaradovat se mohla i společnost Interseroh, která prostřednictvím svého generálního ředitele na odborné konferenci v Luhačovicích oznámila, že nemá v plánu hradit náklady za sběr a třídění obalů obcím, ale raději přímo odpadovým firmám.