Jaroslav Michal: Černý leden – krvavé události v Baku byly začátkem konce Sovětského svazu

19.01.2018 8:33 | Zprávy

Konec komunistického režimu je u nás spjat se sametovou revolucí, a i ve většině střední a východní Evropy se přechod do demokracie ubíral poklidnou cestou. Jenže ne všude tomu tak bylo, a ne mnoho lidí si v našich končinách pamatuje na dramatické události, které na několika místech provázely konec sovětského panství.

Jaroslav Michal: Černý leden – krvavé události v Baku byly začátkem konce Sovětského svazu
Foto: archiv
Popisek: Památník, připomínající krvavé události v ázerbájdžánském Baku

Někteří si možná vzpomenou na krvavé události v Rumunsku, kde se tamní Ceausescův režim snažil udržet i za pomocí zbraní a zabíjení civilního obyvatelstva. Ale krvavé masakry měli a mají na svědomí i představitelé ústřední moci hroutícího se Sovětského svazu v čele s Michailem Gorbačovem. Radikální změny v bývalých satelitních zemích sovětského bloku a euforie z nich jaksi zastínily brutální zásahy sovětské moci za pomoci armády proti civilnímu obyvatelstvu toužícímu po změně a nezávislosti, například v Pobaltí a na dalších místech tehdejšího Sovětského svazu.

Jedním z nejbrutálnějších projevů agónie moci kremelského impéria se staly události z ledna 1990 v ázerbajdžánském Baku, které se do dějin zapsaly jako Černý leden. Právě 20. ledna Ázerbájdžánci vzpomínají na své spoluobčany, kteří v roce 1990 zahynuli v ulicích Baku díky střelbě jednotek sovětské armády vyslané moskevským vedením komunistické strany včele s Michailem Gorbačovem. Právě oním Gorbačovem, kterému několik měsíců na to, v říjnu 1990, byla udělena Nobelova cena míru… Každý rok se 20. ledna koná v Baku masový průvod tisíců lidí k uctění památky obětí Černého ledna, tu si připomínají i v dalších ázerbájdžánských městech, například bohoslužbami v kostelech, synagogách i mešitách. Lidé nosí červené karafiáty, které se proměnily v symbol těchto tragických událostí, na pohřebiště v Aleji mučedníků v Baku a život se v celé zemi na několik minut zcela zastaví.

Konec SSSR nechtěli připustit za každou cenu

První zjevnější tendence k národnímu sebeurčení a nezávislosti se v rámci sovětských republik začaly projevovat v Ázerbájdžánu. Vedení místní komunistické strany pomalu ztrácelo kontrolu nad děním ve společnosti od roku 1988, kdy uvolňující se poměry v rámci perestrojky dávaly průchod i národnostním a etnickým emancipačním snahám. Ty byly před nástupem Gorbačovských reforem sovětským režimem vehementně potlačovány, politicky i pomocí represivních nástrojů. Reformy vedle částečného uvolnění společenského a ekonomického proto zákonitě přinesly i národnostní pnutí.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

K tomu vašemu sběru podpisů na kandidátky

Nepřijde mi to špatný nápad, ale na druhou stranu, to nemáte nic důležitějšího na práci, než sbírat podpisy? Zaznamenal jsem, že ke sběru dochází třeba i v době, kdy jedná Sněmovna. Proč je nesbíráte třeba o víkendu či ve volném čase? A když už sbíráte podpisy pro nominaci a pak logicky i hlasy pro ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček:  Co se to děje v Německu?

15:49 Ivo Strejček: Co se to děje v Německu?

Denní glosa Ivo Strejčka