Regulace v oblasti neřestí jsou nutné, ty přehnané však kuřáky nevymýtí. Spíše je vrhnou k levným nebo falšovaným cigaretám. Co se týče hospod a velmi pravděpodobného zákazu kouření v nich (pokud nedojde ke zvratu mezi poslanci), se navíc jedná o regulaci soukromého prostoru, tedy o zásah do práv podnikatelů, ale také kuřáků. Přitom dosavadní právní úprava, kdy si majitel, označí-li svůj podnik, může rozhodnout, zda se u něho kouřit bude, nebude, nebo prostor oddělí, je kompromisní variantou, která uspokojí všechny strany.

Inspirací pro řešení tohoto problému můžeme hledat v příkladech ze zahraničí. Na nich je možné zcela jednoznačným způsobem doložit, jakým způsobem přistoupit k takové regulaci užívání tabákových výrobků, která na jedné straně zajišťuje dostatečnou ochranu osob, které si nepřejí být vystaveny jakémukoliv kontaktu s kouřením, avšak na straně druhé nezasahuje nepřiměřeně do práva jednotlivce na svobodné rozhodnutí, zda bude moci kouřit či nikoliv, resp. zda z pozice provozovatele restaurace, baru či kavárny hostům ve své provozovně kouřit umožní či nikoliv.