Konflikt mezi znesvářenými zeměmi, jejichž spory se začaly vyostřovat už v 80. letech minulého století a eskalovaly po rozpadu SSSR, však trvá dodnes. Bylo sice podepsáno příměří, neválčí se, ale napětí zůstává. Důvod? Arménie nadále okupuje ázerbajdžánský Náhorní Karabach a přilehlé oblasti, které tvoří 16 procent rozlohy Ázerbájdžánu, této stabilní, ekonomicky se rozvíjející země spolupracující se Západem. Navzdory rezolucím OSN odsuzujícím okupaci i faktu, že takzvanou Náhorně-karabašskou republiku ovládanou z Arménie žádný řádný členský stát OSN nikdy neuznal, zůstává oblast v područí okupantů.

Arménie je strategickým partnerem expanzivních mocností – jak islámského teokratického Íránu, tak zejména Ruska. Od obou států získávají zbraně i zdroje, oficiálně na úvěr, který však nemusí splácet. Sousední Írán například Arménii dodává plyn hluboce pod cenou. Odplata je výhodná pro obě strany – přes Arménii totiž probíhá v podstatě veškerý zahraniční obchod a transfer zboží.

Ázerbájdžán naopak udržuje dobré politické i ekonomické vztahy se Západem a nebýt konfliktu v Náhorním Karabachu, mohli by si obyvatelé užívat ekonomický růst a prosperitu. Dle zpráv Světového ekonomického fóra (WEF) dokonce vyplývá, že je Ázerbájdžán 35. nejvíce konkurenceschopnou ekonomikou na světě a vůbec nejlepší ze zemí bývalého Sovětského svazu. V žebříčku se nachází pouze čtyři místa za Českou republikou a jedno místo za Španělskem. Až za ním se objevují velmoci jako Rusko, Polsko, Itálie či Maďarsko. Arménie se umístila až na 73. místě v pořadí. Hlavními faktory tohoto úspěchu je bezpečnost, stabilita vlády a politického prostředí. Čile tu navíc roste turistický ruch.