Na rubové straně ztvárnil její autor, akademický sochař Jan Bradna, na pozadí ostnatých drátů již několikrát zmíněnou pečeť Univerzity Karlovy, která je v textu vyhlášky popsána jako poškozená, v autorském záměru nejspíš prostřelená, jako vyjádření událostí, k nimž došlo během demonstrace 28. října 1939 a následujících dnů v Praze. Průstřel prochází právě klečící postavou Karla IV. Minci razila Státní mincovna v Kremnici ze stříbrné slitiny o 500 dílech stříbra, 400 dílech mědi a po 50 dílech niklu a zinku, o průměru 31 mm a hmotnosti 13 g v nákladu 67 000 kusů v běžné a 3 000 kusů ve špičkové kvalitě. Doba platnosti a výměny byla totožná s již zmíněnou pamětní stříbrnou stokorunou z roku 1978.

Pamětní stříbrná stokoruna k 50. výročí událostí 17. listopadu 1939

Mnoho nechybělo, aby byl Karel IV. zpodobněn v roce 1995 na prvních zlatých mincích samostatné České republiky. Již krátce po česko-slovenské měnové rozluce v roce 1993 jsme chtěli založit novou tradici vydávání českých zlatých investičních mincí. Proto byl namísto tradičního mincovního standardu (ryzost 900/1000) nebo dukátového standardu (ryzost 986,1/1000) zvolen standard uncový, tedy hmotnost troyské unce a jejích dílů, s menšími průměry a většími tloušťkami mincí (na rozdíl od dukátů) k zajištění bezproblémové ražby i vyšších reliéfů. Protože mince nebyly vydány podle zvláštního zákona jako dukáty, ale podle zákona měnového, jsou poprvé od posledních rakousko-uherských dvacetikorun Františka Josefa I. z roku 1916, tedy poprvé po 79 letech, zákonnými penězi ve své nominální hodnotě v tuzemské měně. Původně uvažované tři hodnoty 5000, 2500 a 1250 Kč (krátce předtím, k 1. únoru 1992, bylo zrušeno ustanovení, které umožňovalo vydávat pamětní mince jen v nominálních hodnotách bankovek) byly nakonec změněny na čtyři hodnoty 10000, 5000, 2500 a 1000 Kč, odpovídající 1, 1/2, 1/4 a 1/10 troyské unce.

Při hledání vhodného motivu pro investiční minci, jakým je pro Američany Eagle, pro Australany Kangaroo, Brity Brittania, Kanaďany Maple Leaf, Číňany Panda, Jihoafričany Krugerrand či Rakušany Wiener Philharmoniker, padla nakonec volba na peněžní jednotku české měny, jednoho z hlavních atributů nové české státnosti – alespoň tak jsme ji tehdy chápali. Proto bylo zvoleno pojmenování mincí Koruna česká a jejich výtvarné řešení mělo vycházet z návrhu – do oběhu právě v té době vydané – korunové mince.

Jedna z variant prvních návrhů akademické sochařky Jarmily Truhlíkové-Spěvákové na zlaté mince Koruna česká z roku 1993