Zvláště ve druhém týdnu jednání se vedly bouřlivé diskuse o znění závěrečného dokumentu, v nichž se ukázaly poměrně zřetelně zlomové linie mezi progresisty a tradicionalisty.
Již před zahájením synody totiž zazněly silné hlasy konzervativního tábora, které kriticky poukazovaly na přílišnou vstřícnost části katolických kruhů k homosexuálům a na liberálnější přístup k lidem, kteří po ztroskotání církevního sňatku uzavřeli další manželství. Do závěrečné synodální zprávy se právě tyto konfliktní otázky nedostaly.
Podle některých analytiků na to měl vliv i fakt, že zastánci konzervativních skupin vykreslovali černé scénáře, podle nichž v případu zásadnějších reforem církevního přístupu k partnerským vztahům hrozí dokonce církevní rozkol.
Z bezprostředního výsledku první části synody tedy panuje určité rozčarování, protože jazyk průběžné zprávy z minulého týdne byl vůči řadě sporných otázek mnohem přívětivější. Synoda však pokračuje znovu příští rok.
Na zdar realizace otevřenějších koncepcí nynějšího papeže bude mít bezpochyby vliv i vyjednávání s představiteli biskupského sboru zejména v Asii, který silně akcentuje sociální otázky, ale je poměrně rigidní v otázkách rodinné morálky. Proto bude bezpochyby velmi důležitá jeho cesta na Filipíny v příštím roce.
Jsem přesvědčen, že přes dílčí porážku reformního křídla se během synodního jednání prosadily pozitivní tendence již v tom, že se mnohé dosud tabuizované otázky otevřely k veřejné debatě a nezametly se hned pod koberec.
Mnozí z příznivců tvrdé linie se odvolávají na již zmíněného papeže Pavla VI. a zejména jeho encykliku Humanae vitae, která odsoudila všechny formy umělé antikoncepce. To je však hodně jednostranný pohled.
Text encykliky tehdy silně ovlivnilo reformní hnutí konce 60. let, spojené s velkou otevřeností a experimentováním v sexuálním životě.
Za svého působení na Petrově stolci však Pavel VI. podnikl i řadu reformních kroků a nebál se modernizovat jak církevní struktury, tak i pojetí papežského úřadu.
Nynější církevní elity, včetně konzervativního proudu, by se od něj mohly víc inspirovat v tom, aby v duchovní i praktické rovině adekvátně reagovaly na měnící se společenskou situaci a dokázaly číst, obrazně řečeno, znamení času, a lépe chápat skutečné životní situace, v nichž se nejen partnerské vztahy na prahu třetího tisíciletí ocitají.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Český rozhlas
