Jaroslav Sojka: K předání vily manželů Benešových

02.06.2026 11:26 | Glosa
autor: PV

Historik umění Jaroslav Sojka v textu pro ParlamentníListy.cz píše o naplnění poslední vůle Hany Benešové, vdovy po druhém československém prezidentovi, v podobě předání vily v Sezimově Ústí do správy táborského muzea.

Jaroslav Sojka: K předání vily manželů Benešových
Foto: Radim Panenka
Popisek: Vila Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí

Vila manželů Benešových v Sezimově Ústí byla postavena v letech 1930 až 1931 poblíž soutoku řeky Lužnice a Chotovinského (Kozského) potoka. Architektura připomíná jihofrancouzské domy a středomoří. Původní návrh architekta Petra Kropáčka byl již za života Edvarda (1884–1948) a Hany (1885–1974) Benešových upravován. Vila se stala místem setkávání sousedů, přátel, politiků a intelektuálů. Připomeňme Karla Čapka, jeho ženu Olgu Scheinpflugovou, Jana Masaryka, Zdeňka a Olgu Fierlingerovy aj. Za války byla nacisty vydrancována a sloužila velitelství jednotek Wehrmachtu. Dokonce měla posloužit ve zvráceném projektu Lebensborn. Po válce ji manželé Benešovi opět kultivovali a zde, v červnu 1948, podal prezident republiky demisi a po zhoršení zdravotního stavu, v září téhož roku, i zemřel. 

Později byla necitlivě upravována, modernizována a její okolí se uzavřelo. Sloužila mj. jako objekt pro pobyt předsedy vlády a k rekreaci zaměstnanců státní správy. V nedávné době byla stavebně pietně rehabilitována a v rámci možností maximálně zpřístupněna. Akce zde pořádalo Národní muzeum, Národní Technické muzeum a také Husitské muzeum v Táboře. Vznikla náznaková expozice, upomínající na život manželů Benešových a v duchu historických fotografií a dokumentů byl znovu věrně zařízen interiér, poskytující možnost komentovaných prohlídek. 

Tento provoz se ukázal pro Úřad vlády tíživým. Vila byla málo státně-reprezentativně využívaná. A tak bylo shledáno smysluplnějším, aby byl objekt převeden, pod záštitou Ministerstva kultury ČR, na Husitské muzeum v Táboře. Významným administrativním prostředníkem se stal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který je součástí resortu Ministerstva financí ČR.  

PhDr. Jaroslav Sojka, PhD.

Díky tomu bude vila manželů Benešových plně k dispozici širší veřejnosti a muzeum může rozšířit své kulturní aktivity, pořádat zde tematické prohlídky, přednášky, konference atd. Vždyť o prohlídky vily a zahrady projevuje česká veřejnost dlouhodobý a vytrvalý zájem.

Proto nepochybujeme o správnosti rozhodnutí převodu majetku a zaměstnanců. Je to i z toho důvodu, že se Úřad vlády ČR ze své podstaty nezabývá muzejní ani výstavní činnosti. 

Navíc byl převod areálu, za podpory Ministerstva kultury, uskutečněný v duchu naplnění odkazu paní Hany Benešové. 

Po smrti prezidenta vilu užívala vdova Hana Benešová, která ji ve své závěti z listopadu 1973 odkázala Muzeu husitského revolučního hnutí v Táboře. V závěti je doslova uvedeno: Já, níže podepsaná Anna též Hana Benešová, rozená Vlčková, činím po náležitém uvážení tuto svoji závěť, za prvé, Muzeum husitského revolučního hnutí v Táboře ustanovuji dědicem domu v Sezimově Ústí se žádostí, aby tento domov presidenta Dr. Edvarda Beneše a můj vzal ve svou ochranu a podle svého uvážení jej určila ve prospěch naší kultury

Domnívám se, že naší České republice převod vily z rukou Úřadu vlády České republiky do rukou Husitského muzea v Táboře jenom prospěje. Vila je v dobrém stavebním stavu a její okolí je náležitě udržováno. Udržováno je i pietní místo hrobu manželů Benešových s bustou prezidenta republiky. 

Lze jen poděkovat všem dlouholetým zaměstnancům přispívajícím k péči o objekt, jeho vybavení, správu, provoz, údržbu a zvelebování jeho okolí – sportovišť a hodnotného přírodně krajinářského parku. 

Stejně tak je vhodné poděkovat všem, kteří převod administrativně realizovali, napříč státní správou, tedy celé řadě státních úředníků.  

Osoba prezidenta republiky Edvarda Beneše, zvaného prezident Budovatel, je osobnost, jejíž život a rozhodnutí jsou jedním ze symbolů dějinných křižovatek našeho státu ve 20. století. Jeho proměny myšlení a názorů nás vedou k hlubšímu kritickému zamyšlení. O některých jeho rozhodnutích však ale pochybují pouze malověrní. 

Vedoucí úřadu vlády České republiky v roce 2026 naplnila odkaz choti a vdovy prezidenta republiky, paní Hany Benešové, s upřímnou pokorou a tichou nadějí, že toto místo zůstane místem poznání, krásy, harmonie a útočištěm v dnešním uspěchaném světě. 

Jaroslav SOJKA, historik umění

 
 
 
 

Ing. Radim Fiala byl položen dotaz

,,Někde jsem to četl“

A kde? Můžete mi sdělit zdroj, kde jste četl, že prezident vyzývá k raketovému útoku na Rusko? Aby to nebyl jak s tím Peroutkovým článek, co četl bývalý prezident. Podle mě byste jako politici měli říkat fakta, která jste schopni doložit, pokud ne a třeba se splete, i to se se stát můžete, měli byst...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Zdeněk Lanz: Státnický čin, nebo zbytečně zmařené životy?

11:34 Zdeněk Lanz: Státnický čin, nebo zbytečně zmařené životy?

Ve středu 27. května 2026 uplynulo 84 let od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda…