Stejně jako příchod bombardovacího letectva během první světové války zásadně ovlivnil charakter vedení bojové činnosti a přenesl válečná utrpení z fronty do hlubokého týlu, znamená tento útok kvalitativní skok ve schopnostech teroristů z tzv. Islámského státu provádět kdekoliv na světě zákeřné vzdušné útoky na libovolné cíle. Od sportovních utkání, koncertů pod širým nebem a dalších míst shromáždění velkého množství lidí po prvky kritické infrastruktury, jako jsou rozvodny elektrické energie, čerpací stanice plynu, vodárny, letiště či jaderné elektrárny.

Schopnost teroristů zabíjet lidi ze vzduchu pomocí přesně navigovaných bezpilotních letounů mimo jiné také zásadním způsobem znehodnocuje pozemní protiteroristická opatření, počínaje kontrolními rámy, systémy rozpoznávání obličejů a betonovými zábranami proti vozidlům, a konče ozbrojenými vojáky a policisty v ulicích.