Stadion za lužáneckým parkem byl dokončen v roce 1953, fotbalisté Zbrojovky – Židenic, jak fandové z tradice říkali, ze škváry přešli na trávu. Stadion se stal dějištěm dalších sportovních akcí. Zaplněné tribuny tu vítaly třeba etapový dojezd slavného Závodu míru Praha – Berlín – Varšava. Jako kluk jsem nemohl chybět. Obdobně když tu startoval Emil Zátopek, jedna z největších legend našeho sportu. Bojoval jako vždy „na doraz", byl však už za zenitem, doběhl za novou běžeckou hvězdou, mladším Vladimírem Kucem.
Hrála se tu mezinárodní utkání, poháry, třeba kdysi slavný Středoevropský. Nevzpomenu si, při kterém mezistátním utkání, vsítil náš asi největší sportovní „obojživelník" hokejista a fotbalista Vlasta Bubník, gól hlavičkou, je to dávno, paráda zůstává však v paměti.
V sedmdesátých letech, dostavbou tribuny byl stadion pro 50 000 diváků největším v republice. Rekordy trhal i v návštěvnosti, zvlášť když se sešla výborná fotbalová generace hráčů, která pod vedením trenéra Josefa Masopusta získala dosud jediný mistrovský titul (1978).
Devadesátá léta přinášela výborný fotbal a rekordní dvacetitisícové návštěvy. Fandit chodili nejen Brňané, dojížděli příznivci sportu a kopané z širokého okolí. Na stavbě byly již viditelné známky blížícího se zmaru.
Na prostranství u Lužánek stál od roku 1947 i zimní stadion, druhý s umělou lední plochou v republice, od roku 1964 zastřešený. Hokejová Kometa tu prožila hvězdnou éru jedenácti mistrovských titulů. V roce 2000 byl stadion uzavřen, o osm let později začala demolice. Chátrání se nevyhnulo ani plavecké hale v sousedství. Pozitivní zvrat přinesla rekonstrukce, započatá v roce 2010, financovaná městem.
Osud místa, kam si lidé přivykli chodit za sportem, nese pečeť dění devadesátých let. U Lužánek rychle vyrostlo a uvedlo se v širokou známost Boby centrum, následoval pád velké vize, nepodepřené realistickou rozvahou a zajištěním. Strhl s sebou i to, co mělo být zachováno.
Fotbalový stadion se změnil v džungli. Někdejší trávník: pleveliště s křovisky. Beton prohlodaly rostliny a prokousali hlodavci, uchytily se nálety, zakořenily stromy. Praktická ukázka, jak za nedlouhý čas dopadá dílo opuštěné lidskou péčí. V televizi o tom běžel pěkně ošklivý seriál. – Deset, dvacet, padesát, sto a tak dále let „po tom"...
S koncem stadionu byl smířen málokdo. Fotbalista Švancara přišel s nápadem i vůlí k realizaci, s impulzem, který spustil pozitivní lavinu.
Sehrát rozlučkový mač v pralesním prostředí nelze. V houští míč dokopnete sotva na metr, přihrávka může skončit na čumáku rozlíceného jezevce či ve vosím hnízdě. Divák v terénu plném výmolů, rozhrnující bujný porost, aby něco viděl, stejně neuvidí nic, navíc s vysokou pravděpodobností úrazu.
Švanci vyměnil dres, štulpny a kopačky za montérky a dal se do toho. Společně s ním denně desítky nadšenců. Dřív se takovým říkalo brigádníci, dnes volontéři, případně podivíni bez respektu k tržnímu mechanismu. Za pár týdnů se tu vystřídalo přes tisíc pracantů, kteří změnili ruinu k nepoznání.
Zdravý patriotismus prokázal Pivovar Starobrno, který nechybí takřka u žádného brněnského dění. Marketing zkušené firmy znamenal významnou podporu.
Zdánlivě trochu bláznivý nápad se změnil v realitu. Kdysi krásný stadion, pak ruina a rumiště se za několik týdnů proměnil v místo, kde možno za regulérních podmínek sehrát fotbalové utkání. A je vyprodáno! O takovém počtu diváků si extraliga může nechat jen zdát. – 25 000 diváků na „amatérském utkání", slovy Švanciho, bude nejspíš světovým rekordem.
Prokázalo se několik prostých pravd. – Lidé jsou ochotni věnovat čas a práci bez nároků na odměnu, jsou-li přesvědčeni, že jde o dobrou věc. Zdravý patriotismus (u vyššího celku vlastenectví), zkrátka příslušnost k sociální skupině a místu, zůstávají silnými a pozitivními motivy jednání. Ne přežilým atavismem, nepatřičným v době nadnárodních společenství, jak někteří z myšlenkových výšin rádi vyloží.
Nápad „oživit" k rozlučkovému utkání stadion odsouzený k zániku se změnil v úsilí odstranit jednu ze současných „ostud" druhého největšího města republiky.
10. června předstoupili před brněnskou veřejnost Petr Švancara a manažer značky Starobrno Petr Syřiště s peticí. Vyzývá vedení města Brna, v čele s primátorem Petrem Vokřálem, aby vykonali vše pro vybudování nového stadionu Za Lužánkami, a to nejpozději do konce roku 2020.
Dva již jmenovaní byli součástí čtveřice v nových tričkách s nápisem „Za Lužánky!" – Honza Svoboda, představitel dobrovolníků: brigádníků či volontérů. Od dětství na stadion chodil, dnes žije myšlenkou jeho návratu, veškerý mimopracovní čas zde teď tráví prací.
Dosud nejmenovaným ze čtveřice s peticí byl primátor města Brna Petr Vokřál. Jistý paradox, snad i rarita, že ten, na něhož se petice obrací, je současně jedním z těch, kteří s peticí mezi novináře přišli. Vyzývá vlastně sám sebe, současně tím na sebe bere jistý závazek a odpovědnost. To by pro věc „nový stadion Za Lužánkami" mělo být velmi dobré.
Primátor Petr Vokřál informoval, že bylo zažádáno o územní rozhodnutí, v následujícím roce by mělo dojít k tendru, město také obdrželo několik nabídek k financování a provozování. Zájmem magistrátu je vrátit fotbal na tradiční místo, tento záměr vlastně prolnul s aktivitou P. Švancary.
Petr Syřiště přislíbil, že Starobrno v rámci svých možností učiní maximum, aby se sport a život opět vrátily k Lužánkám a vyjádřil přesvědčení, že následovat budou i jiné brněnské firmy: „Stadion Za Lužánky k Brnu patří zcela neodmyslitelně, je to jeden ze symbolů našeho města. A značka Starobrno, jako další symbol Brna, tam chce zpět. Proto pomáháme a snahu všech o obnovu stadionu podporujeme, jak můžeme".
A ten, který spustil lavinu, v petici napsal: „Podepisuji se ne jako sportovec, ale jako Brňan. Kdyby nám začala padat katedrála sv. Petra a Pavla nebo se nakláněl morový sloup na náměstí Svobody, zachoval bych se stejně."
Petice bude k dispozici na internetu (e-petice.cz), v Brně v prodejně top4footall, v pivovarské prodejně, vybraných starobrněnských hospodách a na stáncích při rozlučce Petra Švancary dne 27. června. V ten den tribuny stadionu po dlouhém tichu zahřmí povzbuzováním množství diváků. Velká část z nich nejspíš v rudých tričkách s nápisem: Za Lužánky!
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
