Ústřední instalace památníku má podobu obrovské zdi s fotografiemi všech obětí teroristického aktu. Obrazovka vybavená senzorickými čidly umožňuje dotekem otevřít veškerou životopisnou informaci zvolené oběti. 

Na slavnostním zahájení expozice americký prezident Barack Obama prohlásil: „Ze zdi se na nás dívají tváře skoro tří tisíců nevinných lidí – mužů, žen a dětí všech barev pleti a vyznání, z nejrůznějších koutů světa. Když se dotkneme jejich obrázků, můžeme slyšet jejich hlasy, vidět prosté věci, které po nich zbyly: snubní prstýnek, zaprášenou hasičskou helmu, nablýskaný policejní odznak. Muzeum o nich vypráví proto, aby ani další generace Američanů na ně nezapomínaly.“ 

Řada exponátů památníku vzbuzuje mimořádně silné emoce. Třeba červený šátek Wellse Kroutherse, obyčejného zaměstnance finanční společnosti ze 104. patra Světového obchodního centra, připomíná jeho neobyčejné hrdinství. V těch hrůzných okamžicích, kdy unesené letadlo narazilo do jižní věže Dvojčat a celá budova byla zachvácena požárem, mezi raněnými v horních patrech, uprostřed kouře a plamenů, se objevil asi dvacetiletý muž, jehož nos a ústa zakrýval červený šátek. 

Uklidňoval lidi, kteří šíleli strachy, pomáhal jim najít cestu k nouzovému schodišti, odnášel raněné o dvacet pater dolů a znovu se vracel nahoru. I když se nejspíš mohl zachránit útěkem, pomáhal lidem, dokud se věž nezřítila. Zachránění netušili, kdo je vyvedl z kouře a zmatku, věděli jen, že měl na sobě červený šátek.