Kdyby tomu totiž tak nebylo, museli bychom uvěřit, že Turecko -- jemuž šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová věnovala tři miliardy eur na kontrolu hranic a zastavení proudu syrských uprchlíků do Evropy -- využívá své hranice se Sýrií pro kšeftování s džihádisty, jejichž útoky mění Syřany v uprchlíky! „Díky tomuto skvělému systému Turecko jednu tragédii podojí hned čtyřmi způsoby: nákupem ropy a historických památek od Daeše; prodejem zbraní a dalšího vybavení Daeši; pouštěním zahraničních žoldáků pro Daeš přes své hranice do Sýrie; a k tomu všemu ještě donutilo Evropu, aby platila miliardy ve snaze zabránit přívalu uprchlíků.“

Říše zla dodává fotografie i očitá svědectví. A lidé, kteří navštívili irácký Kurdistán, také viděli každý den stovky kamionů mířících do Turecka, plných „nedovolené“ ropy, kterou Kurdistán sice mohl prodávat prostřednictvím ministerstva ropného průmyslu v Bagdádu, ale rozhodl se ji prodávat na vlastní pěst. Hišám Brífkání, šéf Energetického výboru v iráckém Ninive, uvádí, že Daeš pašoval až 10 tisíc barelů denně do Turecka, zatímco ostatní odborníci mluví o potenciálu 250 tisíc barelů za den.

"Naštěstí nic z toho není vůbec důležité, protože to přece hlásá Říší zla, a tak to musí být vše jen lež. Jak ale máme získat jistotu, že Turecko a Islámský stát jsou opravdu naši přátelé? Když Turecko sestřelilo ruské letadlo, protože prý bylo skoro jako napadeno, nositel Nobelovy ceny za mír Barack Obama řekl, že „Turecko má právo chránit své hranice“, ale když Rusko ukázalo fotky konvojů s ropou na hranicích, řekl ten samý Obama, že „s tím Turecko nemá nic společného“.