Toto konstatování je však natolik obecné, že klidně to mohlo být tak, že tam sice seděl a … chlastal. Bylo by to od věci? Asi sotva, že? Nejnovější informace pak říká, že Havel bude mít svou „pamětní lavičku“, po USA, Španělsku, Irsku i v Plzni (Lidé v cizině musí být lavičky přímo na větvi!). Hurá, to bude slávy, bratru za 350 tisíc korun z našich daní, ale prý to ještě musí podpořit plzeňští zastupitelé. No musí. Nemusí, ale dám na to krk, že pro „lavičku“ svou „pravičku“ zvednou. vždyť z cizího krev neteče a nějak se svým chlebodárcům člověk zavděčit musí!
Ne, opravdu mi to není lhostejné, že se pro takovou pitomost vydá 350 tisíc korun. Pan architekt Šípek nemusí nic dělat, stačí jedna či dvě lavičky za rok a má slušně vyděláno. Dnes je to lavička, zítra to může být pamětní „kyblíček a kus hadru“, protože i to neodmyslitelně patřilo k Václavu Havlovi (podejte pánovi kyblíček, prase bude blít) . No a po pamětním kyblíčku už jen zbývá s prominutím, Havlovo „lejno“. Velké pamětní kamenné „lejno V. Havla“ jako symbol pravdy a lásky, (ne)pravdivosti jeho lživých, velkohubých a slavných vět a slov, kterými v 89 roce oblboval národ, když hlásal národu: „Komunisté vás budou strašit nezaměstnaností, není to pravda, ničeho se nebojte“, nebo „Obviňují mne (komunisté), že chci zrušit socialismus a zavést kapitalismus, že chci získat zpět své majetky. Prohlašuji, že je to sprostá lež“! Nebo také, což i dnes hraje velkou roli, že „Již nikdy do žádného paktu nepůjdeme“! Tyto lživé a falešné citáty by pak měly být vytesány do onoho pamětního kamenného Havlova lejna, na věčnou paměť všem, kterým jeho pravda a láska a podobné žvásty přinesly zdevastované hospodářství, rozkradenou republiku, zadlužený stát, nezaměstnanost, nízkou životní úroveň, strádání a boj o holý život!
Pamětní lejno by bylo symbolem vyvrcholením letitého falešného, pokryteckého, pravičáckého uctívání Havlova kultu osobnosti, jeho glorifikace, neúměrné a přehnané vnitřní i mezinárodní personifikace, zveličování jeho zásluh atd. Nepředpokládám však, že by se vytvořením symbolu zase ujal sám Havlův dvorní architekt Šípek. Snad jen v případě, že by to pamětní lejno mělo přijít na nějaký ten „miliónek“, pak by se jistě této iniciativy s radostí ujal.
Plzeňský magistrát, potažmo jeho zastupitelé s největší pravděpodobností oněch 350 tisíc korun na „pamětní lavičku V. Havla“ schválí. Neznám rozpočtový stav a situaci plzeňské radnice, nicméně se mohu domnívat, že stejně jako jiné radnice v Česku ani Plzeň nemá na rozhazování. Proto si dovolím položit jednu zásadní otázku: Kdyby vyvstal v Plzni problém, že by se nějakému vážně nemocnému dítěti nedostávalo nějaké finančně těžko dostupné léčby, pomůcky či léků, byla by plzeňská radnice stejně velkoryse ochotna vydat z nějakého rezervního fondu 350 tisíc korun, jako na zmíněnou posr… lavičku V. Havla? Možná ano, jistě by to však nebylo tak spontánní a samozřejmé, jako schválení výdaje na lavičku Havla, ba dokonce možná by k tomu došlo až na základě nějaké veřejné sbírky či podobné aktivity. A o tom to je. Na mnohé dnes existující problémy (a že jich není málo) u nemocných dětí, těžce zdravotně postižených či sociálně slabých rodin se peníze v rozpočtech radnic nenachází. Na tyto případy se musí mnohdy dělat veřejné sbírky mezi občany, ale přijde taková zhovadilost, jako je „pamětní lavička V. Havla“ a ejhle, peníze se vždy najdou! Je to až k nevíře, jaké zaprodance (kulantně řečeno) si občané ve volbách volí. Jsou před námi komunální volby! Změní se to?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
