Neúspěšná kandidatura na post prezidenta republiky mu však paradoxně zcela neočekávaně přinesla značnou popularitu.To zvedlo jeho sebevědomí, zjistil totiž, že se o něj jistá část veřejnosti až mimořádně zajímá, stal se celkem brzy populární, přičichl ke slávě, obdivu, penězům a to i přesto, že volby samotné pro něj, ale i mnoha jiných, nedopadly tak, jak si dělali čáku. Nicméně způsob, kterým se pan Drahoš jako kandidát na prezidenta prezentoval, zaujal také kromě té jisté části veřejnosti i osobnosti veřejného, kulturního a politického života, kteří v něm spatřovali nemalou naději. Rétorika pana Drahoše jim natolik zaimponovala, že mu začali věnovat mimořádnou pozornost, neboť zjistili, že to je přesně člověk, kterého pro své cíle potřebují, tedy člověk ohebný, falešný, prolhaný, domýšlivý, neupřímný, nečestný, netaktní a hlavně, že je výrazně prozápadní, protiruský, protizemanovský.

To jsou vlastnosti, které ideálně vyhovují lidem z pražské kavárny, havloidům, pravdoláskařům a ostatním, kteří jsou tzv. na opačné straně pomyslné barikády, tedy ti, kteří nesouhlasí s M. Zemanem, A. Babišem, prosazují antiruský a antičínský kurz, lidé, kteří jsou ideologicky (a často i finančně) závislí na západní politice. Pan Drahoš svou ješitností, licoměrností, zbabělou ochotou sebe i republiku obětovat zájmům západní moci a kapitálu, projevujíc neskrývanou loajalitou k západní police, k SSA, NATO a EU zkrátka člověk, kterého jim poslalo samo nebe. Je to pro ně naděje, že nastane-li situace a ČR se ocitne bez prezidenta (což nelze vyloučit), pan Drahoš by byl tím, který by, podle jejich představ, mohl zaujat jeho místo. Nepochybuji, že mnozí občané již zjistili, jakými morálními, charakterovými, lidskými, demokratickými a vlasteneckými vlastnostmi pan Ing. Drahoš oplývá, jaký je vlastně člověk, nicméně jaký pan Drahoš skutečně je, o tom vypovídají jeho výroky: