Za co stojí, v rámci korektnosti pomlčme. Je zde ovšem otázka, co pana ministra zahraničí vedlo k tomuto názoru (ne-li dokonce k rozhodnutí), že bychom se mohli postarat, aby místo čtyřiceti 6ti až 12ti letých sirotků ze Sýrie, o jejichž přijetí usiluje zakomplexovaná europoslankyně paní Šojdrová, přijali několik mladých, osmnáctiletých Afghánců. Tento názor, úvaha nebo myšlenka je nejen zcestná, ale také naprosto nepřijatelná. Pan ministr Petříček by měl především vědět, jaké peripetie a problémy mohou nastat v případě, že by stát přijal několik mladých lidí, konkrétně osmnáctiletých Afghánců, i když neřekl, zřejmě z opatrnosti, kolik by těch „několik“ Afghánců mělo asi být! Že by také čtyřicet?
Foto:
archiv Jiřího Bati
Popisek: Jiří Baťa
reklama
Svým poněkud „siláckým“ výrokem si pan ministr zřejmě chtěl přihřát svou polívčičku u představitelů EU navzdory tomu, že svým výrokem jde také proti názoru, resp. zásadnímu nesouhlasu svého šéfa, předsedy ČSSD Hamáčka. Lze tedy usuzovat, že svůj nárok asi nebude brát příliš vážně, ale kdo ví, co se mu honí hlavou, že? Pokud to však vypustil jen jako jistou možnost či úvahu, pak by takovém případě udělal lépe, kdyby mlčel a tuto myšlenku vůbec nevypustil z úst (kulantně řečeno).
Můžete ten váš plán, jak posílit konkurenceschopnost Evropy představit i nám? Já se bojím, že Evropě ujel vlak, do kterého půjde nasednout už dost těžko.
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
