Zůstaneme-li u těch důkazů, pak se zdá, že v dnešní době pro prokázání viny pachatele(ů) toho kterého, sebevíc serioznějšího krimi případu, důkazy jako takové už nehrají žádnou roli. To potvrzují známé události a z toho plynoucí skutečnosti jako v  případě otravy dvojitého ruského agenta Skripala a jeho dcery v anglickém Salisbury, stejně tak při „údajné“ otravě Navalného a v neposlední řadě případ s ruskými agenty, kteří rovněž údajně, bez relevantních důkazů, jsou považovani za pachatele, kteří způsobili explozi muničního skladu ve Vrběticích.

Ani v jednom případě politické autority, čítaje v to i politiky SRN (viz výše) neberou ohled na skutečnost, že např. „novičok“ je podle světových chemických vojenských odborníků a jejich hodnocení jeden z nejprudších jedů který v případě, že je zasažen lidský organismus, člověk po několika minutách  umírá! Jak to, že Skripalovi a Navalnyj po otravě novičokem neumřeli? Že též nezemřel ani  anglický policista, který byl údajně novičokem rovněž zasažen? Nabízí se proto seriózní otázka, kdo s novičokem  víc mlží, zda ti, co prohlašují novičok za jeden z nejnebezpečnějších jedů s neodvratným úmrtím do několika minut nebo ti, co tvrdí, že tito lidé byli otráveni novičokem, ale zřejmě (v důsledku slabé konzistence tohoto jedu) jako zázrakem po otravě nezemřeli, ačkoliv tak tvrdí či konstatují chemičtí odborníci!

Ve světle všech těchto skutečností jsou názory, či lépe tvrzení, že    v případě Skripala a jeho dcery (událost, která již dávno upadla v zapomnění), a dnes politicky a mezinárodně frekventovaný případ (spíše zinscenovaný skandál) údajné otravy A. Navalného, byl použit „novičok“ s cílem usmrtit Navalného (údajně „na pokyn“ samotného  V. Putina!), je natolik vzdálen realitě a logickému, či  intelektuálnímu myšlení, že takové tvrzení lze (s jistou míry nadsázky) považovat za biologický absces v podmínkách iracionální politické praxe.