Mám-li být konkrétní, pak jsem si představoval, že noví poslanci i nová vláda budou např. k otázce referenda přistupovat racionálně a především s ohledem na význam referenda pro občany. Jsem starý, blbý a naivní, říkám si, neboť tato představa se mi pomalu vytrácí když slyším nebo čtu námitky některých ministrů nebo poslanců, které směřují k referendu, o kterém jak se zdá, by zase neměli rozhodovat občané, ale opět politici. Aby ten „demokratismus“ vyzněl výhodněji pro politiky, než pro občany.
Přímo šokující však jsou vyjádření představitelů vlády v souvislosti s událostmi na Ukrajině. Žádná diplomatická taktika, zdrženlivost, promyšlenost, objektivní analytika událostí, hned se jde na buben s prohlášením např. ministra zahraničních věcí pana Zaorálka, že cituji: „ Česká republika neuznává Viktora Janukoviče jako legitimního představitele a prezidenta Ukrajiny!“ K tomu dodal, že „… na Ukrajině, došlo k porušení elementárních zásad“. S tím lze souhlasit potud, pokud si pan Zaorálek uvědomí a připustí, že i on porušil elementární zásady svého postavení, když sám za sebe, tedy individuálně a subjektivně prohlásil, že Česká republika neuznává…atd. Jak si může být jistý, že celá republika, resp. všichni občané mají stejný názor nejen na (ne)legitimitu Janukoviče (byť tam jistá pochybnost být může), ale i na řadu jiných názorů, které zdaleka nemusí být totožné s názorem většiny nebo velké části občanů. Podobných úletů se také dopouští i premiér Sobotka a jiné hlavy pomazané, kteří jdou rovněž s větrem v zádech s názory a tendencemi EU, USA.
Dovolím si citovat neznámého autora emailové zprávy, kterou jsem obdržel a který v této souvislosti klade relevantní otázky, na které by měla vláda, ministr, případně Parlament odpovědět. Ty otázky a názory, navazující na prohlášení ministra MZV Zaorálka, případně dalších politiků, jsou:
Pan Zaorálek mluví a vydává stanovisko za sebe, za Ministerstvo zahraničích věcí ČR, nebo za celou Českou republiku, tedy jménem všech občanů ČR? Zatím co v případě stanovisko za sebe nebo MZV je v jeho kompetenci, pak v případě, že se vyjadřuje za celou Českou republiku k takovému prohlášení nemá mandát. (Zde opět narážíme na neexistenci referenda, které v případě jeho existence mohlo vyjádřit názory a postoje v daném případě k událostem na Ukrajině).
Je si pan Zaorálek vědom, že svým prohlášením hrubě znevažuje legitimitu a suverenitu Ukrajinské legislativy, když opomíjí fakt, že Janukovyč byl zvolen prezidentem v řádných a regulérních volbách? Není rozhodující, jakou činnost a s jakými výsledky se Janukovyč jako prezident prezentoval, zda měl nebo neměl podporu občanů Ukrajiny, ale fakt, že byl „odvolán“ neregulérní a neústavní cestou“ je jeho funkce de jure a tedy i de facto nadále legitimní, byť s ní můžeme nebo nemusíme souhlasit. Také postup nových ukrajinských orgánů nelze považovat za legitimní, neboť nevzešly z řádných parlamentních voleb, jsou tedy jen prozatímní, tedy jej zástupné a dočasné. Jakékoliv jejich rozhodování by mělo být bráno jako prozatímní v rámci udržení nutného pořádku a klidu v zemi. Prohlášení pana Zaorálka o neuznání Janukovyče jako prezidenta je velmi závažný nedostatek v jeho ministerské funkci.
Neuznává-li naše MZV a vláda Janukovyče jako prezidenta a potažmo řádně zvolené orgány Ukrajiny (na úkor samozvanců a prozatímních orgánů) lze se domnívat, že (podle Zaorálka):
- Česko uznává fašisty, banderovce, vrahy policistů, provokatéry, žoldáky, zloděje, lupiče a ničitele státních institucí, úřadů, obchodů, policejních stanic atd.,
- Česko neuznává svobodné a demokratické volby, které na Ukrajině proběhly pod dohledem pověřených zástupců EU a OBSE, tím pádem
- Česko neuznává svobodně a řádně zvoleného ukrajinského prezidenta, vládu a parlament,
- Naopak uznává: nynější samozvaný ukrajinský parlament, kterého se násilím zmocnili radikálové, banderovci a jiné elementy,
- Česko uznává prozápadní představitele a exponenty typu Tymošenkové a podobné pochybné individua , které pak hledají azyl v ČR.
Nabízí se velmi seriózní a závažná otázka, koho vlastně, ústy představitelů vlády, Česko uznává a neuznává. Zda je relevantní a legitimní ústy jediného člověka, byť poslance a ministra vlády ČR, činit prohlášení a stanoviska jménem všech občanů České republiky, když oni sami neměli možnost se k věci (např. formou referenda) vyjádřit.
Nemalé znepokojení až zděšení občanů však vyvolalo sdělení vlády ČR, že uvolnila 10 milionů korun pro poskytování zdravotní péče a léčení několika desítkám zraněných občanů Ukrajiny, vzbouřencům či povstalcům, ale také možná násilníkům, provokatérům, prozápadním radikálům, kteří se „zasloužili“ o násilnou instalaci nelegální ukrajinské vlády a parlamentu podle představ USA , nositele a policajta demokracie v celém světě. Paradoxně se z domácích zpráv dozvídáme, že vláda nemá dostatek finančních prostředků např. na provozování linky bezpečí pro děti, že chybí finanční prostředky na výcvik psů pro nevidomé, ze stejných důvodů jsou odkládány mnohé operace a zdravotnické úkony, občané musí doplácet na léky, z invalidů dělají zdravé lidi atd. Pro potřeby onkologicky nemocných pacientů (převážně dětí) se veřejně žebrá formou kasiček, pro řadu závažně nemocných dětí jsou pořádány sbírky víček od PET lahví a řada podobných dobročinných akcí, neboť stát údajně nemá dostatek vlastních finančních prostředků na tyto záležitosti. Je či bude nemravné a nemorální pokud se dozvíme, že vláda uvolnila peníze z „rezerv“, protože jsou-li takové peníze na samaritánské akce pro cizí občany (jejich zranění jsou mnohdy z hlediska charakteru a původu značně problematické) je nemorální , mají-li mít přednost před nemocnými občany České republiky. Nic proti humanitární charitativní a solidární pomoci, ale to lze realizovat v případě, že na to stát má dostatek prostředků a hlavně, že to nebude na úkor něčeho stejně důležitého pro vlastní občany. To se bohužel stalo!
Tyto amorální výstupy a jednání našich představitelů dokazují, jak jsou (nebo jsme?) závislí na politice EU, potažmo USA, jak jsou neschopni vlastního objektivního úsudku a validitního pohledu na věc. Skutečnost, že v událostech na Ukrajině hraje svou nemalou roli i Rusko, vyvolává u některých politiků potřebu nejen averzi, ale potřebu se distancovat, resp. se více přiklonit (formou rektálního alpinismu alias řiťolezectvím) k západním postojům a tendencím, které však bohužel nejsou ani bohulibé, ani srdečné, natož upřímné, aby občanům Ukrajiny pomohly k lepšímu, jak se jim snaží velkoryse naznačit. Z toho pramení i postoje představitelů ČR k Rusku, které se nemůže k ukrajinským událostem stavět negativně nebo přezíravě, protože jednak jde o ruské občany žijící na Ukrajině, ve hře je i otázka (ještě nedávno ruského) Krymu, ale stejně tak má Ukrajina pro Rusko i geopolitický a hospodářsko-ekonomický význam v rámci Evropy. Pokrytectví a osobní zájmy našich politických představitelů z nových i starých struktur (a že se jich „velmi fundovaně“ ozvalo víc než dost, jmenovat netřeba) zase převyšují nad zájmy vnitropolitickými a společenskými, jinými slovy – košile (USA, NATO a EU) bližší (českému) kabátu, nebo „kam vítr tam plášť“? O jejich řiťolezeckých schopnostech nemluvě. Fakt ubohost! Možná i kvůli této svini jsou ukrajinští ranění, které budeme léčit z našich peněz !
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
