Nicméně, jak už bývá u našich sportovních reportérů zvykem, či spíše povinností, vyplývající údajně z pravidel českého jazyka, u (příjmeních) jmen cizích závodnic se ještě stále používá ono nelibozvučné přechylování s koncovkou -ová (např. Wiererová místo Wiere, Olsbeová místo Olsbe, Mironovová místo Mironova, Todorovová místo Todorova, Ojaová místo Oja a pod). Vzhledem k tomu, že se v našich podmínkách v poslední době rozmáhá používání mužského příjmení u žen bez koncovky -ová, např. Julie Smutný, Magdalena Bříza, Karla Pátý, Petra Pytlík apod., je přechylování cizích ženských (příjmení) jmen naprosto nepatřičné, či spíše výsměchem skutečnosti, že jsou przněna cizí ženská jména, zatímco některé naše dámy dnes již mají (legitimně?) umožněno svá jména nežensky, často až komicky komolit (když už nepoužiji výraz „prznit“) bez předepsané koncovky -ová (viz výše). Výjimku snad mohou být případy, kdy se česká žena provdá za cizince a převezme jeho jméno, které si ponechá v původní podobě. Je také pravda, že u některých ženských jmen existují jména nepřechýlená, tedy bez koncovky -ová, jako např. Mahulena Suchá, Evženie Tlustá, Vlasta Malá, Jarmila Bílá, nebo Zdena Kočí, případně Eva Jirků, ale to už s tvarem klasického mužského jména, jak výše zmíněno, nemá nic společného.