Nemyslím, že je nutné se blíže nebo podrobně zabývat hrdinstvím generála Mašína. Jeho zásluhy v boji proti nacistickému Německu, stejně tak v boji za osvobození Československa, jsou dostatečně známy. Rovněž jsou známy okolnosti, za kterých generál Mašín v tomto boji padl, když byl dne 30. června 1942 popraven německými okupanty. V této souvislosti poslal Josef Mašín, syn generála Mašína, žijící v USA, vzpomínkový vzkaz (dopis), ve kterém zmiňuje jisté věci a okolnosti, které mne nutí se k nim vyjádřit.

Pan Josef Mašín správně připomněl, že „Dnešní den je oslavou života a narození vojáka a bojovníka za samostatnost a svobodu své vlasti, Československé republiky“, čímž měl na mysli svého otce, generála Mašína. Průběh vzpomínkových oslav byl důstojný a odpovídal významu oslavy. Ve svém vzkazu, tlumočeném vnučkou Sandrou, však také neopomněl zmínit kritická slova na adresu současné, resp. polistopadové politické scény a také připomněl postavení a roli USA v dnešním světě.

Pan Mašín mj. vzkazuje, že se do Česka nevrátí, dokud bude v České republice existovat komunistická strana, která bude mít své kořeny v politice, státní správě i zákonech. Myslím, že není třeba vyslovovat lítost nad jeho rozhodnutím, jen se bude muset pan Mašín smířit s tím, že co bude živ, se do České republiky nevrátí. Pan Mašín zapomíná, resp. si neuvědomuje, že jakkoli je společnost a politická scéna zmítána všemožnými nedostatky a problémy, stát jako takový existuje na základních principech demokracie, a tudíž že Česká republika je uznávaný demokratický stát. Z toho vyplývá, že v rámci svobodných a demokratických voleb jsou v souladu s Ústavou ČR voleny všechny politické demokratické strany, tedy včetně KSČM, která, ať se to panu Mašínovi líbí nebo ne, je (od listopadu 1989) strana demokratická, a možná víc než některá jiná politická strana. Není to totiž tatáž KSČ z před listopadu '89, ale zcela jiný, demokratický politický subjekt, jakkoli se s tím také nemohou či nechtějí smířit v KDU-ČSL, TOP 09, ODS nebo hnutí STAN, ale to jsou spíše populistické názory, sloužící k tomu, aby do jejich stran vůbec nějaké antikomunisty dostaly.