Jiří Berounský: Jeden z největších legislativních problémů nejen současné koalice

13.05.2014 21:31

Jedním z největších problémů, který stojí před současnou koalicí a na nějž velmi vehementně tlačí i Brusel, je uvedení v život zákona o státní službě, nazývaného též zákonem o úřednících, nebo prostě služebním zákonem.

Jiří Berounský: Jeden z největších legislativních problémů nejen současné koalice
Foto: Hans Štembera
Popisek: Křeslo

Než se jej pokusíme nějak charakterizovat, řekněme rovnou, že je to agenda, jejíž úspěšné zakončení je jednak nesmírně potřebné, ale zároveň je to agenda natolik chaotická a zatížená tolika různými názory, že to úspěšné zakončení bude stát mnoho sil, umu a kompromisů.  

Jedná se o návrh velice potřebného zákona, jehož smyslem je odpolitizování státní správy. Vítězové voleb totiž vždy, ať stojí na jakékoli ideologické pozici, vymění po volbách velké množství úředníků na všech úrovních. Může se jednat třeba o úředníky velmi výkonné, kteří mají jedinou chybu: sloužili totiž na daném úřadě za minulé politické garnitury.  

A tomu má služební zákon právě zabránit. Je to tedy vytvoření jakési neideologické byrokracie, jež má profesionálně zajišťovat chod státu. Jenže už u jeho zrodu stála podmínka navýsost politická: prezident Zeman podmínil účast Andreje Babiše ve vládě projednáním novely zákona v prvém čtení ve sněmovně do konce ledna.  

Služební zákon máme už od roku 2002, ale ten nikdy nevstoupil v platnost. Chápu, že vláda Petra Nečase, která chtěla normu uzákonit, měla na ni jiný názor, než sociální demokraté. Vzhledem k tomu, co se stalo, ji však uzákonit nestačila.  

Nehledě k tomu, že – dle tehdejšího tisku – byla zatížena mnoha nedokonalostmi, mimo jiném i tím, že se vztahovala jen na úředníky ministerské.  

A jak to vypadá dnes? Názorové rozdíly jednotlivých členů koalice přetrvávají, a tak byl – dle médií – místo vypracování vlastní materie stanoven alespoň harmonogram vytvoření současné novely zákona.  

Nuže: do konce května bude do Poslanecké sněmovny předložen komplexní pozměňovací návrh, v červnu by měl být ve sněmovně schválen a v červenci v Senátu.  

V onom obsahu normy jsou ale mnohé otazníky. Není dosud ani jasné, o kolik úředníků se bude jednat, a jak bude tudíž zatížen státní rozpočet.  

Ale námitka zásadní, o níž se tisk nezmiňuje: jak může dojít k odpolitizování státní správy, když šéfa jejího navrhovaného Generálního ředitelství – alespoň dle Lidových novin – má jmenovat vláda? A co ta příští, která bude třeba zcela jiné ideologické orientace? Ta bude jmenovat nového šéfa? Nemohla by to být nějaká méně politická instituce, když se jedná o odpolitizování? Třeba Ústavní soud? Nevím.  

Před tvůrci zákona je věru hodně práce, má-li být smysl zákona naplněn.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Čím mladší uživatel internetu, tím víc trpěl za komunismu

20:30 Čím mladší uživatel internetu, tím víc trpěl za komunismu

Tento webový vtip připomíná dnes základní problém naší doby: totální nezájem o minulost, ignoranci h…