Naposledy na přelomu roku, když se strana LIDEM rozhodla z vlády odejít pro velmi urychlené odvolání Karoliny Peake z Ministerstva obrany Petrem Nečasem pouhých několik dní po jejím jmenování. Spekulovalo se o vazbách premiéra na prvního náměstka ministra obrany generála Picka, ministryní odvolaného i o vztazích manžela paní Peake s bývalými zbrojaři ministerstva za dob, dávno odvolaného, Martina Bartáka.

Pragmatismus je však mocný a představa nenávratného konce ministrany ve sněmovně a tudíž i ve vládě učinily opět své a tak zůstalo vše – i když vlastně zdaleka ne vše - při starém a ministrana ve vládě kupodivu zůstala a vládní krize – kolikátá už? – byla opět zažehnána. Pokud chceme něco v politice prosadit, jde to jedině z koalice, říká ostatně o nastalé situaci předsedkyně strany, paní Peake.

Ale liberální demokraté ztrácejí postupně na moci. Původní koaliční strana Věci veřejné měla ve vládě ministra vnitra, školství, dopravy a místního rozvoje. A dnes? Jediným trvale úřadujícím ministrem a zároveň jedním z původních členů Nečasova kabinetu je příznivec Karoliny Peake, ministr místního rozvoje Kamil Jankovský. Paní Peake přišla svým odchodem na Ministerstvo obrany i o vedení Legislativní rady vlády, které nyní šéfuje nestraník Petr Mlsna. Místopředsedkyni vlády, jíž musí, vzhledem ke koaličnímu vládnutí Peake být, tak zbyl jedině Výbor pro boj s korupcí.

Velkým otazníkem nyní zůstává po rošádě mezi obranou a dopravou ono nešťastné Ministerstvo obrany, ale zdroje liberálních demokratů – vzhledem k té necelé stovce jejích členů, o níž hovoří Respekt – jsou asi velmi omezené. Nová, chystaná koaliční smlouva má stvrdit kromě personálního obsazení Ministerstva obrany, chystaného snížení byrokracie i zákonodárnou iniciativu ve věci zákona o státní službě nebo kontrole financování politických stran, což jsou všechno témata, pro stranu LIDEM všeobecně přijatelná, protože, jak bude který návrh zákona přesně vypadat, to se dá obecně velmi špatně definovat. Takže nejspornějším bodem bude ono obsazení Ministerstva obrany.

Strana na tom ale není zrovna nejlépe s penězi, které má na účtu. Podle Respektu to má být zhruba devět set tisíc korun, což při měsíčních výdajích na marketing, pronájem stranických kanceláří v centru Prahy, při výdajích za účetnictví, analýzy a IT služby není tak moc. Navíc, nejmocnější sponzor strany, pan Tesař ze severní Moravy, podnikající ve stavebnictví, který stranu sponzoroval dvěma miliony korun, nemusí sponzorem zůstat, neboť zlí jazykové tvrdí, že jeho firma měla od ministerstva dopravy lukrativní zakázky, ale ministerstvo dopravy už není v držení strany LIDEM.

Viktor Paggio, vlivný člen strany, i tak ovšem odmítá jakékoli podezření, vyplývající z tohoto vztahu a říká: Pokud by se firma chovala nestandardně, či byla zapletena do skandálu, je namístě peníze odmítnout. To nebyl tento případ, konec citátu.

Svízelná finanční situace totiž vyplývá i ze skutečnosti, že státní příspěvek za získané mandáty ve volbách podle zákona zůstal celý Věcem veřejným, za poslanci nového subjektu LIDEM nejde z Věcí veřejných ani koruna. I když se strana LIDEM ze subjektu Věci veřejné odštěpila.

Nelichotivý, nepříliš velký počet členů je dalším problémem strany, neboť jak známo, politický subjekt se udrží při životě jen při dostatečné regionální struktuře a tu – pochopitelně – má mladá strana velmi nedokonalou. Dle uvedeného sdělení má krajskou organizaci jen v Severomoravské kraji, i když prý bude mít v dohledné době regionální buňky ve všech krajích. K ustavení buňky totiž stačí jen patnáct členů. A jak říká poslankyně Dagmar Navrátilová, jen v Olomouckém kraji má LIDEM prý už dvacet členů a ještě více registrovaných zájemců.

Tak či onak, přes veškerý – možná povinný a hraný – optimismus, přes veškerou ambicióznost její předsedkyně, se se stranou po volbách v roce dva tisíce čtrnáct, velmi pravděpodobně už ani v Poslanecké sněmovně, natožpak ve vládě nesetkáme.   

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele