Hlavním zlem bude pravděpodobně uplatňovaný, možná i nespravedlivý volební systém. Máme možnost volit pouze  poslance s tvrdými lokty  vybrané politickými stranami, které většinou nikdo nezná. Nezná jejich počínání ani z periodik, neboť většina nepublikovala ani v Mateřídoušce. Výsledkem je kupa zcela nedomyšlených zákonů schvalovaná „zákonodárným“ sborem v parlamentě, většinou právnickými amatéry. Nelze se proto divit, že novela již nespočítatelných zákonů stíhá další novelu a stupňuje společenský chaos.

Volební systém se promítá i do sestavování vlád. Menšinová vláda  ČSSD za působnosti premiéra Zemana fungovala  při  smluvní podpoře ODS.  Dohoda byla ze všech stran kritizována, přinesla však stabilitu, bez všech kotrmelců. V dalších obdobích  se projevilo zatím dosud málo známé vydírání malých stran odchodem z koalice a tím i pádu vlády  při prosazování většinou neúčelných činností a zákonů.  Prioritou zůstalo vždy udržení koalice, takže premiéři byli ochotni udělat cokoliv. Za vlády premiéra Paroubka to byli lidovci ,  především ministr Ambrozek, za působení Topolánka  zelený ideologický  ministr Bursík. V současnosti je to  strana LIDEM, která neprošla žádnými volbami  s předsedkyní Peake. Všechny uvedené manipulace vlád i parlamentu se promítly do snížení ekonomického růstu státu a tím i občanů.