Jsou pouze letitým extrémem české legislativy. V žádném případě nejsou motivační pro zlepšení ovzduší. Průmyslové podniky musí již dlouhodobě plnit pod tvrdými sankcemi velmi přísné emisní  limity, mnohdy tvrdší než v unijních zemích. Zákony  podniky nutí k postupnému snižování vypouštěných škodlivin do ovzduší. Související opatření jsou  nesmírně nákladná. Řadě oponentů neznajících problematiku je nutno hlasitě sdělit, že placení či neplacení poplatků průmyslovými a energetickými podniky v žádném případě nepřispěje ke zlepšení kvality ovzduší ani se tím neovlivní  počty smogových zátěží v řadě regionů.

Není zde žádná souvislost, pouze se zbytečně zvyšují náklady a snižuje se  konkurenceschopnost našich firem oproti evropské a světové konkurenci. Tento přístup je v hlubokém rozporu s předkládanou vládní strategií ke zvyšování konkurenceschopnosti. Není logické nutit podniky k tomu, aby poplatky z komínů se odváděly  prostředky do Státního fondu životního prostředí a zbytečně sváděly ke korupční politice při jejich přerozdělování do krajů. Podivuji se, že ministerstvo průmyslu i Svaz průmyslu hlasitěji neprotestují proti bursíkovskému zákonu ministerstva životního prostředí.

V současné době je u nás již řadu let uplatněna zbytečná ekologická daň z elektřiny, uhlí a plynu. Podle směrnice EU  je dále zaveden systém povolenek na emise CO2,  s cílem snížit vliv skleníkových plynů na neprokázaném globálním oteplování. Za povolenky se platí a firmy jej musí zakalkulovat do cen výrobků. Náklady na nákup emisních povolenek, diskutovaná nová uhlíková daň i emisní povolenky a mnohá další nařízení dostatečně nutí podniky k investicím do moderních technologií, které ve svém důsledku skutečně snižují znečištění životního prostředí. Nelze opomenout ani finanční zátěž dalšími zákony a přihlouplými hlášeními, která k ochraně prostředí nepřispějí. V době ekonomické krize nastal čas se zamyslet nad odstraněním alespoň některých nesmyslů.  Všechna uvedená zatížení průmyslových podniků zbytečnými směrnicemi EU a našimi zákony zaplatí spolu s průmyslem opět a výhradně občané.