Jiří Hrebenar: Drábku odstupte, tohle je nenormální

22.01.2012 19:56

Ministře Drábku, co všechno je normální? Nestačím se divit.

Jiří Hrebenar: Drábku odstupte, tohle je nenormální
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09)

Máme tady podivnou sociální reformu, která nadlimitně zatěžuje jeden typ úřadu. Máme tady rádoby jeden megaúřad, který nestíhá zcela viditelně svoji činnost. Úředníci se mohou strhnout, pracují o víkendech, v časech kdy by měli nárok na odpočinek. I toto je normální? Je normální, že státní zaměstnanci mají čím dál více práce a přesto dostávají méně peněz? Je normální, když se dávky musejí vyplácet v hotovosti na místech, která nejsou k takovému předávání dávek přizpůsobena?

Přemýšlím, co všechno je ještě v tomto státě možné. Politika TOP09 a dalších koaličních kolegů ODS jde proti občanům. Občané díky nefunkčnímu systému nedostanou včas sociální dávky, i to je naprosto v pořádku? Pomalu si připadám jako Alenka v říši divů. Stát rozhazuje peníze na odměnách ministerských úředníků, zároveň působí jako demoliční parta v oblasti sociálního systému. Ministr Drábek zcela jistě ví, jak na tom celý jeho resort je. Jenom mlží, aby v médiích vypadal jako moderní politik demokratického rysu. Vybírá naschvál takové informace, které jsou pouhou částí celého stavu.

Ano, došlo k výplatě 900 000 sociálních dávek, ale tyto dávky byly vyplaceny ve starém softwarovém systému. Nový systém naprosto nefunguje. No jak by také mohl. Tato sociální reforma se ubrala naprosto amatérskou cestou. Dělá se horkou jehlou doslova na koleně. Teprve měsíc před začátkem platnosti zákonů docházelo ke školení úředníků. Teprve v tomto období se mohli ti dnešní státní zaměstnanci připravovat na budoucí roli. Do posledních chvil nevěděli, jestli budou vůbec mít nějakou práci. Propouštělo se, vyškolení úředníci ztratili jistotu práce a s ní i chuť vykonávat to, co dělali po celá léta.

Být dnešním úředníkem je naprostá řehole neskutečné práce. Ty dávky, které šly zadat do počítačů ve starém systému během 15 minut, je dnes možné zadat až po dvou hodinách, a to s nejistým výsledkem. Velmi často se stává, že zadáváte a zadáváte a najednou, když po dvou hodinách máte zadáno, všechno se smaže a spadne a vy můžete začít nanovo. Takto vypadá prostředí práce, ve kterém jsou nuceni pracovat ti úředníci.

Zdravotně postižení a sociálně slabí se nacházejí díky Drábkově reformě ve velkých nesnázích. Peníze nepřichází, lidé nemohou hradit nájemné, nemohou hradit péči. Když nespokojený příjemce dávky zajde na patřičný úřad práce, je upozorňován, že musí čekat až se jeho případ zadá do počítače. Zbývá tedy čekat a čekat. I toto je zřejmě podle ministra Drábka normální. Pan ministr opět mlží s tím, že výplata dávek v hotovosti není nic netradičního, a že je toto také v pořádku. No, nestačím se divit. Ano, dávky na městských úřadech se skutečně vyplácí někdy v hotovosti. Jenže právě na těchto úřadech mají zabezpečené pokladny, které jsou připravené k takové formě výplaty. Na úřadech práce nic takového neexistuje. Proto Generální úřad práce a jednotlivé úřady práce prosí policii k asistenci při výplatách v hotovosti. S takovým přístupem ministr Drábek riskuje životy a zdraví nejen samotných úředníků. Vždy se může nají filuta, který může takový úřad práce přepadnout a peníze ukrást.

Výplata dávek v hotovosti má v sobě ale další poměrně vážný důsledek. Papírování, jakési zapisování do papírů může způsobit větší výskyt přeplatků nebo naopak nedoplatků. Může být vyplaceno daleko méně nebo více než by klient úřadů práce měl dostat. I toto je zcela normální? Je také zcela normální, když se při  výplatě v hotovosti vyplácejí dávky naprosto někomu jinému, než by se mělo? Nevím, ale mně toto všechno normální nepřipadá ani náhodou.  Na papírech je mnohdy uvedeno jiné jméno, než jaké je skutečně toho člověka, kterému byl papír předán do ruky. Vedle maminek, které své dávky dostávají skoro pravidelně pozdě, přibydou další lidé, kterí své dávky dostanou v totálně jiných termínech. Ministr drábek si zahrává, mlží a naprosto vyvolává hloupé zdání, že se všechno vyplácí a koná správně, dobře bez jakýchkoli problémů.

Nedá mi to, a musím si vzpomenout na podobně chaotickou přeměnu sociálního systému v roce 2007. Tenkrát celá přeměna stála stovky milionů a trvalo měsíce, než se software připravil a upravil tak, aby všechna výplata mohla probíhat v řádných termínech. Stát sice má termín do konce měsíce, ale tento termín velmi často koliduje s termíny, do kterých mají být zaplaceny složenky, nájmy a další závazky uživatelů sociálních dávek. Co mají sociálně slabí a handicapovaní nakonec dělat? Oni potřebují hradit svoje závazky a jsou závislí na sociálních dávkách, které jsou vypláceny velmi opožděně.

Ministr Drábek bude v televizních debatách vyprávět pohádky o tom, že úřady neselhaly, protože vše vyplatily do konce měsíce. Opět bude demagog tak jako když byl demagogem při vyjednávání o sociálních reformách při kulatých stolech. S ministrem Drábkem se dozvídáme co všechno je v pořádku a co všechno je normální, i když to naprosto normální není. Možná když má někdo vysoký plat a je vysokým politikem, tak mu připadá normální, když úřad, který řídí nepracuje normálně.

Opravdu nevycházím z údivu, lituji úředníky a všechny poživatele sociálních dávek. Ministře Drábku odstupte.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

návrat Ukrajinců

Je podle vás fér někoho nutit jít válčit, když nechce, a lze takové lidi vůbec nějak motivovat? Jestli někdo před válkou utekl, myslíte, že je něco, co ho přiměje jít válčit? Vždyť není nic cennějšího, než život. A jelikož se válka pro Ukrajinu nevyvíjí vůbec dobře, není třeba řešit, co bude Ukrajin...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

18:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

Čtenářský zážitek Petra Žantovského z pamětí Woodyho Allena.