Adresát: Senát Parlamentu ČR
Elektronické kopie: poslanecké kluby, Rada ČT, RRTV, Česká televize, zástupci petic na podporu i proti ČT, redakce vybraných médií, Media Tenor
Obsah:
-
Analýza reportáže „Kdo si počká“ pořadu 168 hodin
– ukázka demagogie a zaujatosti vůči jednomu politickému subjektu (str. 2-3)
-
Analýza reportáže „Czexit“ pořadu 168 hodin
– ukázka manipulace, porušení nestrannosti a podpory jednoho názorového proudu (str. 4-8)
-
Nečinnost Rady ČT, podjatost člena Rady (str. 9)
-
Media Tenor, s.r.o. (str. 10)
– nepravdivé hodnocení vysílání ČT
-
Citace z dokumentů RRTV
– demagogické až absurdní hodnocení stížností na ČT (str. 11-15)
-
Vysílání veřejnoprávní televize z pohledu legislativy
– zákon č. 231/2001 Sb., Kodex ČT, nálezy soudů (str. 16)
Odůvodnění:
Posledním impulsem pro tuto Zprávu byla petice „Braňme média veřejné služby“ postavená na zavádějících tvrzeních.
Jakákoli podpora pro současnou podobu České televize je zároveň schvalování:
-
manipulace s veřejným míněním ve prospěch jednoho názorového proudu – tzv. mainstreamu (probruselský, promultikulturní, protizemanovský, protiruský);
-
porušování Kodexu ČT a zákona č. 231/2001 Sb.;
-
přivlastnění si „mainstreamem“ pojmy demokracie a nezávislost – odlišné názory jsou považovány za nepřijatelné, extremistické a ohrožením demokracie, oponenti jsou dehonestováni;
-
vymazávání názorové plurality;
-
polarizace společnosti.
Vyhotovil: Jiří Jeřábek, Olomouc, duben 2019
Analýza reportáže „Kdo si počká“
Důkazy křivého obvinění poslanců SPD z šíření dezinformací.
Reportáž: Kdo si počká, 168 hodin, Česká televize
Datum vysílání: 18. 11. 2018
Reportér: Jan Novák
Obsah:
Reportér Jan Novák v reportáži uvedl, že SPD „pro podporu svých postojů nemá problém opřít se o dezinformace a výmysly“ a jako jeden z příkladů uvedl poslankyni Karlu Maříkovou za sdílení článku "Šokující výsledek: pro Čechy a ještě více pro Slováky je garantem bezpečí Kreml" ze serveru "nejvíc-info".
Faktické informace článku jsou zcela shodné s anglickým originálem a zadavatelem analýzy International Republican Institute https://www.iri.org/resource/visegrad-four-poll-reveals-vulnerabilities-russian-influence i s jiným článkem na Aktuálně.cz https://zpravy.aktualne.cz/domaci/tretine-cechu-podle-pruzkumu-nevadi-kremlem-placena-media-hl/r~cef00500421a11e7ba1d0025900fea04/?redirected=1545046466?
Fakta z článku na nejvíc-info:
-
Většina Čechů by chtěla mít jako garanta své bezpečnosti Kreml.
-
Více než čtvrtina je přesvědčena, že právě Rusko, a ne Evropská unie, ochraňuje jejich tradiční hodnoty, jako jsou rodina, víra či morálka.
-
Třetina dotazovaných věří ruským informačním zdrojům, považuje je za pravdivé.
Dále byl veden subjektivně výstižný rozhovor s politologem Janem Miklasem, což je běžný hodnotící soud. Hodnotící soudy využívá v hojné míře i pořad 168 hodin a se zjevně zaujatými hosty.
Nicméně byla uvedena další fakta:
-
Více než polovina Slováků si podle průzkumu myslí, že přítomnost sil Spojených států je důvod, proč vzrůstá napětí a nebezpečí v regionu.
-
75% Slováků věří, že Rusko má být partnerem, který bude garantovat bezpečí. V Česku má stejný názor 59% dotázaných, v Maďarsku 54% a 35% Poláků.
Článek na Aktuálně.cz:
-
„Z průzkumu mimo jiné vychází, že 75 % Slováků věří, že Rusko by se mělo stát partnerem pro bezpečnost. V to samé věří 59 % Čechů, 54 % Maďarů a 35 % Poláků.“
-
„Z průzkumu vyplývá například, že víc než čtvrtina obyvatel Česka věří, že Rusko brání naše "tradiční hodnoty", jakými jsou rodina, víra či morálka.“
-
„To, že více než třetina lidí ze zemí V4 věří dezinformačním a alternativním serverům, nepřekvapilo ani…“
Body 1 a 5 potvrzuje písmeno a), bod 2 je shodný s b), bod 3 s c) a bod 4 potvrzuje anglický originál „in Slovakia an alarming 60 percent of respondents feel that the U.S. presence increases tensions and insecurity“.
Podle Miriam Lexman z Mezinárodního republikánského institutu je článek „zavádějící“ a že „podsouvá některé informace, které by jsem řekla, nijakým způsobem nesouvisí z výzkumem“, což je lež.
Reportér Jan Novák si dokonce vymyslel, že „podle institutu je článek nepravdivý a tendenční“.
-
Reportér Jan Novák se snažil vzbudit dojem, že poslanec Lubomír Volný svým statusem šíří dezinformace. Jako oponenta si Jan Novák pozval Martina Rozumka z neziskovky Organizace pro pomoc uprchlíkům: „Ten status je nesmysl… To je naprosto hypotetický výpočet, kolik by se teoreticky vešlo na naše území obyvatel, pokud by hustota byla 1000 obv. na metr čtverečný. Je to jen teoretický výpočet nějaké absorpční kapacity…“
Zaprvé se nejedná o metr čtverečný, ale o kilometr. Zadruhé, status poslance Volného není v rozporu se slovy Martina Rozumka, ve kterém se píše o „scénáři“ a že by „Česko mohlo přijmout až 58 milionů migrantů“ a „s kolika dalšími obyvateli by se evropská země mohla vyrovnat“. Takže jde čistě o hypotetické úvahy.
-
V reportáži byl z šíření dezinformace obviněn poslanec Kobza, že prý „mluví o Evropské komisi v rozhodnutí Soudního dvora pro lidská práva, který vůbec nesouvisí s Evropskou unií“.
Poslanec Jiří Kobza netvrdí, že Soudní dvůr pro lidská práva nějak souvisí s Evropskou komisí. Soudní dvůr je jedna z institucí Evropy stejně jako Evropská komise.
Poslanec Kobza na své profilu vyslovil hodnotící soud a dedukci, kam situace bude směřovat, přesto byl tlačen reportérem Janem Novákem k důkazům, přestože „hodnotící soud je vždy subjektivní a není ze své povahy podrobitelný důkazu pravdy“ (Kodex ČT).
Závěr:
Reportáž byla koncipována jako odhalení, že poslanci SPD šíří dezinformace. Poslankyně Karla Maříková a poslanci Lubomír Volný a Jiří Kobza byli obviněni neprávem.
?Analýza reportáže „CZEXIT“
Důkazy manipulace, zaujatosti, tendenčnosti a zamlčování relevantních skutečností ve vysílání České televize.
Reportáž: Czexit, 168 hodin, Česká televize
Datum vysílání: 11. 2. 2018
Reportéři: Kristina Ciroková, Jan Novák
Obsah:
-
Moderátorka uvádí reportáž předjímáním, že se dozvíme, který z postojů dvou táborů je blíže pravdě a ospravedlnitelnější v případném referendu o czexitu.
Nora Fridrichová: „Oslovení ekonomové takzvaný czexit označují za ekonomickou sebevraždu, politici, kteří si czexit přejí, tvrdí, že se nic nestane. Kdo neříká pravdu?“
-
Reportáž se snaží vzbudit dojem, že všechny „hrůzy, které se na nás valí“, jsou dezinformace.
V úvodu probírají lživou informaci od bezvýznamného důchodce, který vysílal své vlastní zprávy, že EU chce zrušit písmeno Ř, a další dezinformaci, že Evropský pilíř sociálních práv zaručuje stejné sociální dávky pro imigranty.
V reportáži host Petr Zahradník demagogicky uvádí: „Ani slovo o migrantech… a už vůbec ne o tom, že by migranti touto cestou měli zadlužovat členské státy. To je vymyšlenina od A do Z.“
Skutečně se v textu nepíše konkrétně o migrantech, ale kompletně o všech, což zahrnuje i migranty. Pokud imigrant dostává sociální dávky, pak zadlužuje stát hospodařící na dluh.
Kapitola III: Sociální ochrana a začleňování, zásada 14. Minimální příjem:
„Každý, kdo nemá dostatečné prostředky, má právo na přiměřené dávky zaručující minimální příjem.“
-
Reportáž zamlčela skutečné bizarní nápady z Bruselu, jako jsou normy pro:
-
jednotný rozměr cirkusových stanů,
-
nafukování balónků,
-
zakřivení banánů a okurek,
-
zákaz používání rtuťových teploměrů,
-
zákaz výrazu „pomazánkové máslo“ a další.
Server Bankovnípoplatky.com dokonce pořádal i soutěž o „nejabsurdnější nařízení či nápady z dílny EU“.
-
Reportáž mluví o čistém příjmu z EU jako o bezmála 700 mld. Kč, ale zamlčuje vedlejší náklady v řádu stovek miliard jako:
-
zaplacené cla v cenách zboží,
-
kofinancování evropských projektů,
-
náklady na úředníky,
-
dotace na biopaliva a fotovoltaiku,
-
posílení elektrické sítě,
-
vyhovění tisícům směrnic a nařízení.
-
Reportáž dává značný prostor jenom „prounijním“ ekonomům, kteří mohou být více či méně podjatí, a téměř morbidním nepodloženým výrokům s cílem vyvolat v lidech strach:
David Marek: „V podstatě by se to dalo přirovnat k dobrovolné amputaci jedné končetiny a byli bysme o polovinu chudší.“
Lukáš Kovanda: „Já se obávám, aby nás to vystoupení z EU nedovedlo někam spíše do roku 1987.“
Lukáš Kovanda: „Je to v podstatě jako kdybychom se střelili do vlastní nohy.“
Petr Zahradník: „Zvláště asijští nebo neevropští investoři si myslím, že by se velmi rychle přesunuli do zemí…“
Petr Zahradník hovoří o průměrné mzdě v roce 2004 cca 504 eur a v roce 2017 cca 1 120 eur. Celá argumentace je zavádějící, neboť by mzda rostla, i kdybychom v EU nebyli. V roce 1991 činila průměrná mzda cca 146 eur.
-
Reportérka zkresluje:
Kristina Ciroková: „Podle vládní analýzy ze začátku roku zaviní brexit v příštích patnácti letech pokles růstu ekonomiky o 2-8 %.“
Jde o závěr studie britských státních úředníků, kteří se pokusili vládě odpovědět na otázky nejhorších možných dopadů ve třech verzích brexitu, což bylo zamlčeno.
Kristina Ciroková: „Zemi kvůli brexitu možná opustí japonští investoři.“
Jde o zastrašující spekulaci. Ve skutečnosti japonský obchodník řekl: „Pokud v Británii dojde ke zhoršení podmínek pro podnikání, tak je možné, že japonské firmy z této země odejdou“. Podmínky mohou zůstat stejné, nebo se i zlepšit. Podobné by to bylo i v případě czexitu.
-
Reportáž znevažuje kritiky EU:
Reportáž uvedla kritická slova na adresu EU od Václava Klause, ale účelově znevážila jeho názor spojením s „proruskými“ weby.
Jako dalšího kritika EU uvedla V. Klause mladšího, ale vybrala si zrovna jeho demagogický výrok, že by ČR při odchodu z EU o třetinu zchudla, který nahrává zastáncům EU.
Reportáž často cituje a chytá za slovo členy „protiunijní“ SPD, jejichž názory nebyly relevantní k objektivnímu posouzení czexitu.
-
Reportáž zamlčela negativní dopady EU na hospodářství a relevantní argumenty kritické k EU:
-
Ekonom Petr Mach, Strana svobodných občanů:
-
Máme právo se rozhodnout
Od posledního referenda v roce 2003 se EU změnila, proto by občané měli mít právo se znovu vyjádřit, zda v EU chtějí zůstat, nebo z ní vystoupit. Navíc lidé, jimž je méně než 32 let, neměli vůbec šanci hlasovat. Referendum je demokratický a kultivovaný způsob, jak tuto zásadní věc rozhodnout.
-
Volný obchod
Když odejdeme z EU, budeme mít právo dojednat si volný obchod i se zeměmi, u kterých se EU volnému obchodu brání, jako je třeba Austrálie, Singapur nebo Izrael. I po vystoupení z EU zůstaneme součástí Evropského hospodářského prostoru, takže podobně jako Island nebo Norsko budeme nadále volně obchodovat bez cel a front na hranicích a volně cestovat po Evropě, ovšem bez balastu přemrštěných regulací a korupčních dotací. Uzákoníme jen ta pravidla EU, jež se týkají společného trhu.
-
Bezpečnost
Když odejdeme z EU, už nám nebude hrozit, že by nás někdo přehlasoval v tak důležitých věcech, jako jsou kvóty na přerozdělování migrantů nebo pravidla pro legální držení zbraní. Zároveň budeme dál součástí NATO, což nám umožní plánovat společnou obranu a společně čelit rizikům, ať už by přicházela z Ruska, nebo Blízkého východu. Severoatlantická aliance je na rozdíl od EU unikátní v tom, že v ní platí princip jednomyslnosti. Vystoupení z EU nijak neohrozí naši civilizační příslušnost k Západu.
-
Daně a prosperita
Ihned přestaneme vybírat nesmyslné daně z elektřiny, které nevyberou ani tolik, kolik stojí jejich výběrčí. Už nám v Bruselu nebudou bránit dát dětské plenky do snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Bude jen na nás, jak vysoká bude naše DPH, daň z piva, cigaret, nafty a benzínu. Nebude nám hrozit zrušení koruny a zavedení eura stejně jako dotování předlužených států eurozóny. Ekonomické osvobození od přemíry regulací, daní a dotací dodá naší ekonomice impuls k rychlému ekonomickému růstu.
-
Energetika
Budeme moci zrušit všechny podpory solárních elektráren a biopaliv, jež naše spotřebitele stojí 50 miliard ročně. Evropská unie svými směrnicemi diktuje, kolik procent elektřiny má být vyráběno ze solárních a větrných elektráren a kolik procent nafty a benzínu má pocházet z biopaliv. Z těchto zákonů profitují řepkoví oligarchové a solární baroni a platí to všichni ve zvýšených cenách benzínu a elektřiny. Na trh se budou také smět vrátit klasické žárovky.
-
Demokracie
Nebude nám vládnout nikým nevolená Evropská komise. Evropský soudní dvůr nám nebude moci nařizovat, jak se má nazývat pomazánkové máslo. Sami budeme moci rozhodovat o tom, s kým bude mít naše země bezvízový styk nebo kolik přijmeme uprchlíků. Poslanecká sněmovna přestane být pouhou hlasovací mašinou, která jen poslušně odmává vše, co nám nařizují směrnice a nařízení EU. Demokracie začne dávat smysl.
-
Aleš Rod, ředitel analytického think-tanku Centrum ekonomických a tržních analýz:
„Desatero přikázání má 179 slov, zatímco Evropská směrnice upravující prodej zelí čítá neskutečných 26 911 slov.“
„Všechna regulatorní opatření mají přitom jedno společné – snižují svobodu volby a spouští lavinu efektů, které si autoři regulace často vůbec neuvědomují."
Citace z článku:
„Podle Aleše Roda nás také Evropská unie může připravovat o hospodářský růst a ekonomickou výkonnost: "Je to složité spočítat, nicméně různé zdroje uvádějí negativní dopad na konkurenceschopnost a výkon EU ekonomiky cca ve výši 25 % HDP, přičemž celá 4 % jsou administrativní náklady," uvádí Rod. Za značně škodlivé považuje také evropské dotace, které podle něj vytvářejí na trhu škodlivé distorze a nezamýšlené efekty. “Regulatorních opatření a dotačních programů v jednotlivých odvětvích a jednotlivých zemích je tolik, že se často dublují, nebo – což je horší – jdou proti sobě a neutralizují zamýšlení nad výsledky."
„Za špatné považuje také evropské dotace, podle něj každé jedno euro rozdělené na dotaci muselo být někomu vytaženo z kapsy a přerozděleno: "To znamená, že se nebavíme o 1 euru, ale třeba o dvou eurech, z nichž nakonec k recipientovi doputovala jen polovina. Konkrétní příklad: EU uvaluje na dovoz čokolády 30 % clo, přičemž na dovoz čistého kakaa jen 1 %. Tím pádem udržuje v Africe poptávku po nekvalifikovaných vývozcích suroviny, nikoliv po kapitálově náročnější (a profitabilnější) zpracovatelské činnosti, která by dala práci statisícům lidí a dovážela na EU trh již zpracované teady.to-consume výrobky."
-
Markéta Šichtařová, hlavní ekonomka Next Finance:
„…EU je politickou unií, nikoliv ekonomickou. Vystoupením z EU se tedy zbavím mnohých regulací typu nemožnost uzavřít bezcelní obchod s některými neevropskými zeměmi, povinnost vyplácet sociální dávky imigrantům, ale současně neztratím nic z ekonomických svobod, které jsou dány jinými smlouvami - mám na mysli například zónu volného obchodu či členství v NATO.“
-
Pavel Kohout, ekonom Partners:
„…Není nutné omezovat volný pohyb osob, kapitálu, zboží, služeb. Tyto výhody je možné mít i bez EU. Kdo tvrdí opak, mýlí se, anebo lže.“
Závěr:
Reportáž:
-
se snaží vzbudit dojem, že všechny negativní informace o EU jsou dezinformacemi,
-
působí na nejnižší lidské pudy vyvoláváním strachu,
-
dává prostor jen „prounijním“ ekonomům,
-
zamlčuje negativní dopady EU,
-
nepředkládá divákovi ucelený komplex vyvážených informací k vytvoření si co nejobjektivnějšího názoru na případný czexit.
Zdroj:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10117034229-168-hodin/218452801100211/obsah/599873-czexit
https://www.mesec.cz/clanky/5-nejabsurdnejsich-opatreni-eu/
https://machpetrmach.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=248535
Nečinnost Rady České televize
Ve dnech 28. 11. 2017, 11. 12. 2017, 16. 2. 2018 a 20. 3. 2018 Rada ČT obdržela čtyři stížnosti na reportáže „Slušní Češi“, „Dvouletá sumarizace pořadu 168 hodin aneb Svět podle Nory Fridrichové“, „Czexit“ a „Neexistující pseudokoncentrák“ pořadu 168 hodin pro podezření z porušení Kodexu ČT, a to se všemi náležitostmi, které uvádí, a do dubna 2019 nepodala žádné vyrozumění o případném projednávání stížností.
Podjatost člena Rady ČT
Jedním z radních je Zdeněk Šarapatka. Nijak neskrývá svou zaujatost a chorobnou posedlost Zemanem a Ruskem.
-
Prezident Miloš Zeman navrhl zrušení koncesionářských poplatků.
Přestože radní ČT Zdeněk Šarapatka jako důkaz objektivnosti uvedl, že ředitel je volený demokraticky demokraticky parlamentem volenou Radou ČT, na tom se nic nemění, a přestože výši poplatků určují poslanci, takže míra politického vlivu by nijak neutrpěla, zaútočil na prezidenta v článku na webu Svobodné fórum snůškou irelevantních nesmyslů a obdivuhodně zabarvených přirovnání:
-
"Zeman chce sebrat veřejnosti ČT"
-
"Proruské Parlamentní listy"
-
"Záliba v Gottwaldovských manýrách"
-
Připomněl 50. léta a zatýkání politických odpůrců.
-
"Čte v Putinových očích"
-
Prý zestátní ČT, a ta bude "v režii Hradu, tudíž Kremlu".
-
"Umlčet televizní zpravodajství"
-
"Ruská propaganda tleská"
-
"Předcházení jejich prokremelského lokajství"
-
Prý by bylo "ticho nad fašistickým trendy".
-
"Estébácký vliv na řízení státu"
-
"Nás připravit o poslední svobodnou televizi"
-
Straší, že budeme "sledovat každou přehlídku na Rudém náměstí".
-
Zdeněk Šarapatka neuznává demokratické principy a barvitě nálepkuje demonstraci na Kavčích horách a petici proti tendenčnímu vysílání ČT ohledně ukrajinské krize za:
-
"zastrašování"
-
"tvrdý nátlak"
-
"snahu o protlačení propagandy do vysílání"
-
"ideologickou vstřícnost prokremelské propagandě"
-
Media Tenor, s.r.o.
Firma Media Tenor zajišťuje pro Českou televizi kontrolu z hlediska porušování Kodexu ČT a analýzy vysílání, které bohužel nereflektují realitu.
„Analýza publicistických pořadů České televize Reportéři ČT a 168 hodin (1. pololetí 2016)“
-
Media Tenor například uvedla, že „nejméně příznivě hodnoceným politikem byl předseda Strany zelených Matěj Stropnický“.
Pana Stropnického se týkala jedna negativní reportáž „Kdo nechce Matěje“ ze dne 3. 4. 2016.
-
Stejně tak negativně v jedné reportáži byla vyobrazena i politička Jana Bobošíková – reportáž „Sestra Bobošíková“ ze dne 31.1 2016.
-
Jedna negativní reportáž se týkala i poslankyně Jitky Chalánkové – O zlých Norech ze dne 24. 1. 2016 a v jiné reportáži Barnevernet II (17.1 2016) byla o ní také negativní zmínka.
-
O prezidentu Zemanovi byly dokonce čtyři negativní reportáže: „Chinatown“ (3.4. 2016), „Pomáhat a chránit Číňany“ (17.4. 2016), „Ne každý je gentleman“ (6. 3. 2016), „Ruští koně“ (24. 1. 2016).
Graf „168 hodin: intenzita a tón medializace politiků“ neodpovídá skutečnosti. U výše zmíněných politiků převažuje jednoznačně negativní konotace, u grafu neutrální.
-
V kapitolách "objektivita" a "vyváženost informací" nebere v potaz zamlčení relevantní ch skutečností k tématu, což je naprosto stěžejní.
-
V reportáži „Norské mýty“ jsou hosté jen z jednoho názorového proudu a je zamlčena relevantní informace, že soud dal zapravdu matce postižené dcery známé z dílu „O zlých Norech“. Pořad se problematikou Barnevernetu zabývá, ale jednostranně.
-
U reportáže „Asadovi vězni“ nebyl shledán problém v kategorii „vyváženost informací“, přestože reportáž je reakci na zprávu OSN, která zmiňuje nelidské zacházení s vězni jak na straně vládních sil, tak povstalců. Název reportáže i obsah se týká vězňů Asada. O vězních povstalců je jen okrajová zmínka.
„Analýza publicistických pořadů České televize Reportéři ČT a 168 hodin (rok 2018)“
U dvou reportáží zmíněných v této Zprávě „Czexit“ a „Kdo si počká“ neshledala Media Tenor žádné porušení objektivity. (!) „U žádného příspěvku nebyl zaznamenán nález s vyšší závažností.“ Ani je nezařadila na seznam „Nálezy snížené správnosti a srozumitelnosti: seznam reportáží (rok 2018)“
Závěr:
Firma Media Tenor, s.r.o.:
-
není způsobilá kontrolovat vysílání České televize,
-
maskuje porušování Kodexu ČT,
-
torpéduje veškeré analýzy dokazující neobjektivitu České televize.
Citace z dokumentů RRTV – demagogické až absurdní reakce na stížnosti na vysílání ČT
-
Czexit (datum vysílání 11. 12. 2018, pořad 168 hodin)
Reportáž:
-
se snaží vzbudit dojem, že negativní informace o EU jsou dezinformacemi,
-
působí na nejnižší lidské pudy vyvoláváním strachu,
-
dává prostor jen „prounijním“ ekonomům,
-
zamlčuje negativní dopady EU,
-
nepředkládá divákovi ucelený komplex vyvážených informací k vytvoření si co nejobjektivnějšího názoru na případný czexit.
Reakce RRTV:
„Reportáž Czexit primárně řeší dezinformace spojené s Evropskou unií.“
-
Reportáž neřeší primárně dezinformace, zabývá se jimi menšinu času reportáže. I kdyby řešila, to nezbavuje povinnosti vyvažujících informací k těm, které jsou v reportáži uvedeny.
„Tématem reportáže totiž není hledání pro a proti setrvání v EU.“
-
Tématem reportáže je hledání pro a proti setrvání v EU, což krom názvu Czexit dokládá i úvodní slovo moderátorky Nory Fridrichové: „Oslovení ekonomové takzvaný czexit označují za ekonomickou sebevraždu, politici, kteří si czexit přejí, tvrdí, že se nic nestane. Kdo neříká pravdu?“
-
Neexistující pseudokoncentrák (4. 3. 2018, 168 hodin)
Reportáž:
-
zamlčela názory historiků, podle kterých tábor Lety nebyl koncentračním táborem;
-
představovala Lety jako koncentrační tábor, a tím vzbuzovala u diváků dojem, že by se poslanec Rozner měl za svůj výrok „neexistující pseudokoncentrák“ omluvit.
Reakce RRTV:
„Monitoringem bylo zjištěno, že příspěvek nebyl koncipován jako debata o tom, zda je bývalý tábor v Letech právem označován jako koncentrační, či nikoliv“.
-
Neobjektivita spočívá v tom, že k „debatě“ ani nedošlo a tábor v Letech byl automaticky považován jako koncentrační (nikoli ve smyslu koncentrace).
„Monitoring nepotvrdil, že by redaktorka divákům zamlčela jakékoliv relevantní argumenty vzhledem k formátu příspěvku“.
-
Když moderátorka automaticky představuje Lety jako koncentrační tábor a na základě toho tlačí na omluvu poslance Roznera, pak názory historiků jsou přímo stěžejní. Neexistuje „formát“, který by omlouval zamlčení stěžejních relevantních argumentů.
-
Otázky Václava Moravce – hosté Pavel Rychetský a Robert Pelikán (18. 2. 2018, OVM)
Stížnost na neplnění role kvalifikovaného oponenta moderátora Václava Moravce.
Reportáž:
Pavel Rychetský uvedl o Tomio Okamurovi, že „člověk, jehož veřejně prezentované názory jsou skutečně rasistické, xenofobní, neonacistické“.
(projevy rasismu a neonacismu jsou v ČR nezákonné)
Reakce RRTV:
„Výroky P. Rychetského jsou ovšem jeho osobními názory, které má plné právo prezentovat. Že nebyl v tento moment nijak korigován ze strany moderátora, samo o sobě nelze považovat za možné porušení zákona.“
„Od moderátora v roli kvalifikovaného oponenta se nepožaduje, aby pozvanému hostu vyvracel jeho osobní pocity a postoje, ale aby korigoval diskusi, poskytoval věcné protiargumenty (tam, kde jsou předmětem sporu fakta, nikoli názory), kladl zasvěcené doplňující dotazy a usměrňoval diskutující…“
Z vyjádření RRTV jednoznačně vyplývá, že si host pořadu může tvrdit své osobní názory (pocity, postoje) a moderátor nemusí zasáhnout.
To ale neplatí u TV Barrandov. RRTV potrestala TV Barrandov za moderátora Jaromíra Soukupa za rozhovor s tiskovým mluvčím prezidenta Jiřím Ovčáčkem, že neplnil roli kvalifikovaného oponenta.
RRTV u „názorů“ hostů nepožaduje korekci ze strany moderátora, ale u „faktů“ požaduje, přitom termín „fakt“ je pojem pro ověřenou dílčí skutečnost, kterou z povahy věci není třeba korigovat.
-
Muslimská pomoc (29. 11. 2015, 168 hodin)
Z obsahu:
Moderátorka uvedla lživý údaj o počtu muslimů, 10 tisíc. Muslimové jsou vyobrazováni tradičně jen pozitivně.
Reakce RRTV:
„Z rešerše dalších otevřených zdrojů je ovšem patrné, že odhad počtu osob muslimského vyznání, žijících na území ČR, je mnohem komplikovanější. Například článek ze serveru Aktuálně.cz.“ https://zpravy.aktualne.cz/domaci/muslimska-komunita-v-cesku-je-pestrejsi-nez-si-lide-mysli-vy/r~904a5d1abdee11e6a070002590604f2e/
-
RRTV lež omlouvá odkazem na článek, který je z 9. 12. 2016 a v době reportáže neexistoval. V době vysílání byl známý kvalifikovaný odhad sociologů 22 tisíc. Kniha, na kterou odkazuje článek, je také z pozdější doby (2016) a odhad 10 – 15 tisíc se týkal doby sčítání lidu v roce 2011.
-
Slavičí Ortel (6. 12. 2015, 168 hodin)
Z obsahu:
Moderátorka a reportérka uvedly lži na adresu skupiny Ortel:
„Ve svých textech podněcuje k nenávisti a útočí na muslimy, homosexuály nebo třeba Romy.“
„Burcují k boji, proti muslimům, menšinám, Romům nebo homosexuálům.“
Nic takového se v textech neobjevuje, viz http://www.ortel.cz/tvorba.
Reakce RRTV:
„Redakční komentáře jsou přitom podpořeny i názory experta.“
-
Expert Miroslav Mareš nic takového nepodpořil. Hovořil o skupině Conflict 88 a o Ortelu mluví jen, že je oblíben u extremistů.
-
Tato věta je jediná zmínka na podporu lží moderátorky a reportérky, to „i“ ve větě vzbuzuje dojem, že není jediná.
-
Tekutý hněv (14. 2. 2016, 168 hodin)
Z obsahu:
V reportáži jsou opakovaně odpůrci imigrace a islámu bezdůvodně přirovnáváni k nacistům.
Reakce RRTV:
„Reportáž situaci nijak nedramatizovala.“
Tak se nijak nedramatizuje:
-
Nora Fridrichová přirovnala odpůrce islámu k nacistům: „Zatímco ve 30. letech v Německu se masy šikovaly pod křídly nacismu, dnes jsou nepřítelem běženci.“
-
Petr Kupka přirovnal „vážnost situace“ ke 30. létům.
-
Daniel Kroupa: „Tato demonstrace měla fašistoidní charakter.“
-
Lenka Pastorčáková: „K fašizaci společnosti jako celku je podle odborníků zatím daleko, zatím.“ Tím část společnosti - odpůrce uprchlíků a islámu - označila za fašisty.
-
Lenka Pastorčáková přirovnává odpůrce islámu k nacistům připomínáním koncentračních táborů prostřednictvím hosta Jiřího Nováčka, náměstka ministra vnitra.
-
Jiří Dienstbier přirovnal situaci ke 30. létům.
-
Operace Číňan (1. 5. 2016, 168 hodin)
Z obsahu:
Už ve třetí reportáži se Lenka Pastorčáková zmiňuje o čínském občanovi, který se účastnil vítacích akcí čínského prezidenta a který policii oznámil, že je z čínské ambasády. Na základě toho se v reportáži objevují absurdní spekulace hostů.
Reakce RRTV:
„Další respondenti pak, v souladu s formátem pořadu, vyjadřovali svoje osobní názory.“
Když je ten správný „formát“ pořadu, diváci se můžou strašit i totalitou, kvůli jednomu pánovi na ulici:
-
Daniel Herman přirovnal situaci k době před rokem 1989.
-
Podle Vladimíra Votápka jde o „příklad čínské totalitní propagandy v přímém přenosu“.
-
Podle Miroslavy Němcové došlo k vměšování do vnitřních záležitostí ČR.
-
Milost pro vraha (28. 5. 2016, 168 hodin)
Z obsahu:
Reportáž dehonestovala prezidenta Zemana, Jiřího Kajínka i jeho příznivce. Zamlčela pochybnosti v kauze.
Reakce RRTV:
„Reportáž vychází z předpokladu, že Jiří Kajínek skutečně spáchal vraždy. Takový přístup je zcela legitimní. V tomto kontextu není porušením zásad objektivit.“
-
Alfou a omegou Kajínkova případu jsou podezřelé okolnosti jeho kauzy, na které upozornil útěkem, proto má i fanoušky, tudíž vycházet jenom z rozhodnutí soudu je samo o sobě účelové a porušením zásad objektivity.
Část zjištění novinářů Janka Kroupy a Josefa Klímy:
„Prvotní identikit pachatele, vytvořený podle Pokošova popisu hned po činu, se od podoby skutečného Kajínka výrazně lišil.“
„Střela, která usmrtila Juliána Pokoše, přilétla z jiné strany než ty předchozí. Střelec by musel manipulovat dvířky u auta, což by jen těžko stíhal.“
„ Každopádně psovod, který přijel na místo činu, označil cestu pachatele jinak než výpovědi svědků: podle něj se střelec vrátil na místo činu a přihlížel vyšetřování. To Kajínek určitě neudělal...“
Závěr:
Hodnocení RRTV by se dalo shrnout tak, že na stížnost, proč reportáž neuvedla k informacím A i B, odpoví, že reportáž nemusela uvést B, protože se týkala A.
Tímto stylem se může omluvit jakákoli neobjektivní reportáž, která zamlčí divákovi názory jedné strany.
Podjatost RRTV:
Objektivitu posuzuje analytička Soňa Tichá.
-
Absolventka studia psychologie na MU a genderových studií na UK, feministka.
-
Příznivkyně extrémně levicových hnutí Socialistická solidarita a Levá perspektiva.
-
Členka Programové rady neziskové organizace Kongres žen (společně se dvěma zástupkyněmi České televize).
Odlišné nároky na TV Barrandov:
-
RRTV pokutovala TV Barrandov 200 tisíc Kč za odvysílání pořadu Moje zprávy dne 20. listopadu 2018 od 20:05, resp. části nazvané Ryba smrdí od hlavy, s odůvodněním, že „Celý případ byl prezentován jednostranně bez zařazení jakéhokoliv relevantního opozitního vyjádření. Pořad prezentoval jasný, předem stanovený postoj a jako takový jej lze považovat za předpojatý a snažící se ovlivnit postoje diváka ve prospěch záměrů tvůrců. Provozovatel tedy neposkytl objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů."
-
RRTV zahájila řízení o přestupku s televizí Barrandov za politicko-publicistický pořad Aréna Jaromíra Soukupa ze dne 5. prosince. Hostem pořadu byl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Tisková zpráva RRTV: „Moderátor dostatečným způsobem neplnil roli kvalifikovaného oponenta.“
-
Vysílání veřejnoprávní televize z pohledu legislativy
Zákon č. 231/2001 Sb.:
"§ 31
(2) Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů…
(3) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti…“
Kodex České televize:
"5.3 Aktuálněpublicistické pořady České televize nabízejí především kritickou reflexi reality, musí jít do hloubky věcí, zjišťovat pravé příčiny jevů a popsat rozsah následků. Publicistické pořady také dávají ucelenější prostor aktérům událostí vyjádřit argumenty, jimiž zdůvodňují své postoje."
"5.6 Ve zpravodajství a aktuální publicistice Česká televize dbá na přesnost a nestrannost spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečnosti."
"5.8 Zpráva musí být založena na zjištěných a ověřených údajích. Česká televize je při získávání a zpracovávání informací plně podřízena imperativu zjistit a divákům zprostředkovat pravdivý obraz skutečnosti a v případech, kdy to pro nemožnost opatřit si všechny informace není beze zbytku uskutečnitelné, postupovat s cílem pravdě se maximálně přiblížit. Zamlčení důležité informace nebo potlačení jejího podstatného aspektu bude vždy hrubým porušením tohoto imperativu."
"5.10 Hodnotící soud je vždy subjektivní a není ze své povahy podrobitelný důkazu pravdy. To však Českou televizi nezbavuje povinnosti zařazovat do vysílání zpravodajských a aktuálněpublicistických pořadů jen takové hodnotící soudy, které jsou prezentovány čestně a bez klamavé manipulace s fakty, kterými má být hodnocení odůvodněno."
Nálezy soudů:
Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 29. 8. 2007, čj. 4 As 81/2006-108:
„…Měly by zaznít všechny informace potřebné k tomu, aby si divák mohl učinit objektivní názor. Na tom nemůže nic změnit ani to, jsou-li informace podávány kritickým způsobem, pokud v reportáži je všem zúčastněným stranám dána možnost vyjádřit se k jejímu předmětu. Podstatné zejména je, aby v reportáži nezazněly informace lživé.“
Nejvyšší správní soud ze dne 5. 5. 2010, čj. 7 As 23/2010-73:
„…Proto má být vysílání publicistických pořadů organizováno tak, aby jednotlivé pořady byly často angažované, kritické a názorově vyhraněné, samozřejmě vždy při zachování objektivity a pravdivosti sdělení o faktech, avšak ve svém celku vytvářely pestrou a z hlediska názorového spektra společnosti reprezentativní kombinaci, podporující co nejširší a nejotevřenější diskusi o společensky relevantních tématech.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
