Izrael vraždí podezřelé, tedy nikoliv odsouzené, celkem pravidelně. V Gaze za pomocí bezpilotních letadel či bombardování, na okupovaných územích za pomoci armády. Bez soudu je nad nimi vynesen rozsudek smrti. Trest je rychlý a definitivní. Vojensky je tato strategie asi účinná a praktická, i když nikoliv zrovna prozíravá.

I kdyby byli oba palestinští muži opravdu vinni (což už se nedozvíme), byla by jejich smrt možná úspěchem pro armádu, pomstou pro rodiny zavražděných, dalším bodem pro politickou kampaň Benjamina Netanjahua, ale nebyla by to spravedlnost. Tu si přece svobodná a demokratická společnosti představuje jinak. Presumpce neviny. Možnost bránit se před férovým soudem. To je to, co nás odlišuje od zakuklenců podřezávající krky pro video na YouTube nebo od podobných fanatiků střílejících bez soudu lidi do hlavy v ulicích Gazy. Přesto je tato poprava v mnoha případech v Izraeli vzývány jako akt spravedlnosti.

„Spravedlnost zvítězí, jejich soudný den přišel,“ řekl například Uri Yifrah, otec Eyala. U rodiče je touha po pomstě pochopitelná, horší už to je u vrcholných přestavitelů moci. „Když jsme našli těla Naftaliho, Gilada and Eyala řekl jsem, že kdokoliv má na svědomí únos a zavraždění našich dětí, jeho krev dopadne na jeho hlavu,“ pronesl například izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Matka jednoho ze zavražděných, Rachelle Fraenkel, řekla v interview pro izraelský Druhý kanál: „Je celkem osvobozující, že tito dva lidé, obcházející kolem s hromadou zbraní a s pocitem, že nemají, co ztratit, už nebudou schopni ublížit dalším nevinným obětem.“ O po zuby ozbrojených lidech obcházejících kolem toho Rachelle Freankel ví zřejmě dost. Sama patří k osadnické komunitě, která nelegálně žije na palestinských okupovaných území. Dále dodala, že je ráda za zabití obou mužů místo jejich zadržení. Možná by ji překvapilo, proč „neměli, co ztratit“ a co je vedlo k jejich činu. Možná by v tom našla i svoji roli. Oko za oko, zub za zub, tak praví biblické texty.

„Jsme šťastni, že nebudeme muset vidět jejich vysmívající se obličeje u soudu, nebo vidět jejich jména při vyjednávání výměny. Bylo by velice těžké si představit, jak okolo chodí svobodní,“ vysvětlila Fraenkel a dodává: „Svět nyní ví, že židovská smrt není bezcenná. Ďábelský kruh se dnes uzavřel a se začátkem nového (židovského pozn.) roku máme i novou naději, že ode dneška se otevřou jen kruhy dobré.“ O ceně židovské krve se svět přesvědčil již v létě. Během náletů a bojů v Gaze bylo zabito skoro 2200 Palestinců z čehož, až 70% tvořili civilisté. Dva další životy toho asi příliš nezmění. Ani „ďábelský kruh“ se neuzavře a vraždění bude pokračovat. Pro Netanjahua je smrt tří mladíků dobrým „klackem“, kterým může neustále Palestince mlátit po hlavách. Hamás zase zavraždění Qawasmeha a Aisha použije k vystupňování nenávisti proti IDF, potažmo Izraeli.