Jiří Kalát: Poprava bez soudu není spravedlnost

01.10.2014 20:27

Spravedlnost. To je slovo, které se ozývá z mnoha úst po zabití dvou mužů, podezřelých z vraždy tří izraelských mladíků (V červnu 2014 byla nalezena těla Naftali Frankela, Gilada Shaara and Eyala Yifracha poblíž Hebronu). Palestinci Marwan Qawasmeh a Amer Abu Aisha jsou mrtví. Neodsouzeni a nevyslýcháni neměli možnost vypovědět jejich část příběhu. Zabiti izraelskou armádou (IDF), protože se nechtěli vzdát.

Jiří Kalát: Poprava bez soudu není spravedlnost
Foto: Hans Štembera
Popisek: Střelné zbraně

Izrael vraždí podezřelé, tedy nikoliv odsouzené, celkem pravidelně. V Gaze za pomocí bezpilotních letadel či bombardování, na okupovaných územích za pomoci armády. Bez soudu je nad nimi vynesen rozsudek smrti. Trest je rychlý a definitivní. Vojensky je tato strategie asi účinná a praktická, i když nikoliv zrovna prozíravá.

I kdyby byli oba palestinští muži opravdu vinni (což už se nedozvíme), byla by jejich smrt možná úspěchem pro armádu, pomstou pro rodiny zavražděných, dalším bodem pro politickou kampaň Benjamina Netanjahua, ale nebyla by to spravedlnost. Tu si přece svobodná a demokratická společnosti představuje jinak. Presumpce neviny. Možnost bránit se před férovým soudem. To je to, co nás odlišuje od zakuklenců podřezávající krky pro video na YouTube nebo od podobných fanatiků střílejících bez soudu lidi do hlavy v ulicích Gazy. Přesto je tato poprava v mnoha případech v Izraeli vzývány jako akt spravedlnosti.

„Spravedlnost zvítězí, jejich soudný den přišel,“ řekl například Uri Yifrah, otec Eyala. U rodiče je touha po pomstě pochopitelná, horší už to je u vrcholných přestavitelů moci. „Když jsme našli těla Naftaliho, Gilada and Eyala řekl jsem, že kdokoliv má na svědomí únos a zavraždění našich dětí, jeho krev dopadne na jeho hlavu,“ pronesl například izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Matka jednoho ze zavražděných, Rachelle Fraenkel, řekla v interview pro izraelský Druhý kanál: „Je celkem osvobozující, že tito dva lidé, obcházející kolem s hromadou zbraní a s pocitem, že nemají, co ztratit, už nebudou schopni ublížit dalším nevinným obětem.“ O po zuby ozbrojených lidech obcházejících kolem toho Rachelle Freankel ví zřejmě dost. Sama patří k osadnické komunitě, která nelegálně žije na palestinských okupovaných území. Dále dodala, že je ráda za zabití obou mužů místo jejich zadržení. Možná by ji překvapilo, proč „neměli, co ztratit“ a co je vedlo k jejich činu. Možná by v tom našla i svoji roli. Oko za oko, zub za zub, tak praví biblické texty.

„Jsme šťastni, že nebudeme muset vidět jejich vysmívající se obličeje u soudu, nebo vidět jejich jména při vyjednávání výměny. Bylo by velice těžké si představit, jak okolo chodí svobodní,“ vysvětlila Fraenkel a dodává: „Svět nyní ví, že židovská smrt není bezcenná. Ďábelský kruh se dnes uzavřel a se začátkem nového (židovského pozn.) roku máme i novou naději, že ode dneška se otevřou jen kruhy dobré.“ O ceně židovské krve se svět přesvědčil již v létě. Během náletů a bojů v Gaze bylo zabito skoro 2200 Palestinců z čehož, až 70% tvořili civilisté. Dva další životy toho asi příliš nezmění. Ani „ďábelský kruh“ se neuzavře a vraždění bude pokračovat. Pro Netanjahua je smrt tří mladíků dobrým „klackem“, kterým může neustále Palestince mlátit po hlavách. Hamás zase zavraždění Qawasmeha a Aisha použije k vystupňování nenávisti proti IDF, potažmo Izraeli.

Je důležité se zaměřit na slovo „podezřelý“. Ani jeden z Palestinců nebyl odsouzený a IDF zatím neposkytla žádné důkazy o jejich vině. Nechci říci, že to byla nějaká neviňátka, přeci jenom měli zbraně a začali na izraelské vojáky střílet. Ale na druhou stranu, když vám k domu dorazí po zuby ozbrojení vojáci okupační armády, co uděláte jiného? Mohli to být pašeráci, mohli to být teroristé, mohli to být kriminálníci a mohli to být bojovníci za svobodu. To se ale jen těžko dozvíme, jsou mrtví a soud již nebude.  

Kolem spravedlnosti se točí i druhý případ, který hýbá izraelsko-palestinskou společností. Palestinec Raed al-Jaabari zemřel v izraelském vězení. Podle své rodiny byl umlácen k smrti, podle vězeňské správy se oběsil. Raed byl podezřelý z teroristického útoku na civilisty. Před několika týdny svým autem najel do skupiny Izraelců stojících poblíž osady Etzion jižně od Betléma. Al-Jaabari se chvíli po té přihlásil izraelské armádě s tím, že to byla nehoda a on ztratil vládu nad autem. Z výpovědi svědků vyplývá, že pokud by chtěl, mohl způsobit mnohem větší škodu a ublížit více lidem. O tom, že šlo o nehodu, byl přesvědčený i vojenský soudce pro oblast Judeji major Shlomo Katz a nechal Raeda propustit na kauci. Žalobce, kapitán Barak Tamir, však požádal o prodloužení vazby až do konečného rozhodnutí soudu. Bylo mu vyhověno. 9. září byl Jaabari přesunut z věznice Ofer do Eshelu. Chvíli na to se rodina dozvěděla o jeho smrti.

Read byl úspěšný podnikatel, řídil auto Škoda Superb, otec šesti dětí a podle rodiny neměl důvod k teroristickému činu, ani k sebevraždě. Neexistuje záznam, který by ho spojoval s teroristickou aktivitou, a to ani z dob mládí, kdy si mnoho Palestinců vybíjí zlost během demonstrací proti Izraeli. Jeho otec má dokonce povolení cestovat do Izraele a zpět. Co se stalo ve vězení, nebude lehké zjistit. Byly provedeny dvě pitvy. Zatímco oficiální izraelská je tajná, palestinská tvrdí, že na těle mrtvého byly nalezeny stopy bití. Otázky zůstávají. Přesně jak napsali Gideon Levy a Alex Levac v textu pro deník Haaretz: „Protichůdné zprávy o vyšetření provedeného po jeho (al- Jaabariho pozn.) smrti v izraelském vězení přinesly znepokojivé a zatím nezodpovězené otázky. Oběsil se sám, jak tvrdí izraelská vězeňská služba? Nebo zemřel díky ránám do hlavy, jak tvrdí jeho rodina a palestinská samospráva?“

A několik zpráv na závěr:

„Mimořádné zasedání Russellova tribunálu o Palestině týkající se izraelské operace Ochranný štít, které se konalo 24. září v Bruselu, došlo na základě přednesených důkazů k závěru, že v Gaze byly spáchány válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, zločiny vraždy, vyhlazování a pronásledování a také došlo k podněcování ke genocidě,“ píše se v tiskové zprávě české pobočky Mezinárodního hnutí solidarity (ISM ČR). Celé vyjádření Russellova tribunálu v angličtině je k dispozici zde.

52 evropských právníků navrhlo Alaa Abdela Fattaha jako kandidáta na Sacharovovu cenu. Tento egyptský aktivista a bloger přitom podle izraelských zdrojů údajně obhajoval vraždu egyptského prezidenta Sadata nebo nabádal k zavraždění Izraelců.

Počet lidí, kteří tento rok provedli aliju, se zvedl o 28 % oproti tomu loňskému. Letos se tak v Izraeli  usadilo 24 800 Židů.

Společná vláda Fatahu a Hamásu se navrací do Gazy, dohodly se na tom palestinské delegace v Káhiře.

Izraelský nejvyšší soud v pondělí zrušil klíčové části zákona, které umožňovaly časově neomezené zadržování afrických žadatelů o azyl v Izraeli. Soud nařídil, aby bylo do 90 dní zavřeno vazební zařízení Holot.

Petice zveřejněná na serveru Change.org vyzývá izraelskou leteckou společnost El Al k tomu, aby se postavila ultraortodoxním Židům a jejich diskriminaci vůči ženám. Petice reaguje na několik případů, kdy charedim odmítali sedět vedle žen a dívek. Zdržovali tak lety až do chvíle, kdy byly splněny jejich požadavky.

No a po dlouhých mírových vyjednáváních a řadě komplikací s nimi spojených ministryně spravedlnosti Tzipi Liniová prohlásila, že všem musí být naprosto jasné, že budoucí palestinský stát nebude mít plnou suverenitu.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: literarky.parlamentnilisty.cz

PhDr. Lubomír Zaorálek byl položen dotaz

Stejné mzdy za stejnou práci v celé Evropě

Zajímalo by mě, jak toho chcete docílit? A kde by třeba podniky nebo zaměstnavatelé na dorovnání mezd měli brát peníze?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Absurdní důchodové divadlo

15:49 Jiří Weigl: Absurdní důchodové divadlo

Pondělní glosa Jiřího Weigla