Na území Ústeckého kraje jsme na středu 8. 3. 2017 vyhlásili 24 hodinovou výstražnou stávku, po kterou bude zcela zastavena autobusová doprava na území Ústeckého kraje. Na tento náš krok reagoval náměstek hejtmana Ústeckého kraje pro dopravu a silniční hospodářství dopisem adresovaným všem řidičkám a řidičům z Ústeckého kraje, aby se do stávky nezapojovali, protože nám prý bylo nesprávně naslibováno „raketové“ zvýšení mezd, které je v praxi nereálné. S tímto ale důrazně nesouhlasíme a domníváme se, že pan premiér a potažmo celá vláda ČR, svým nařízením vlády ohledně navýšení mezd řidičům autobusů, zcela jasně a opodstatněně reagovali na tristní situaci v autobusové dopravě.

Důrazně trváme na tom, aby bylo nařízení vlády naplněno. Apelujeme na Ústecký kraj, aby našim zaměstnavatelům poskytl finance na slibovaný nárůst mezd řidičů autobusů o 5 až 7 tisíc korun, protože realita je zatím taková, že první vyplacené mzdy v Ústeckém kraji jsou s nárůstem o 500 - 800 Kč, což ve skutečnosti vůbec neřeší problémy řidičů. Kraj se evidentně zdráhá naplnit smysl a účel nařízení vlády, které mělo povolání řidiče zatraktivnit a zajistit adekvátní finanční ohodnocení řidičů za jejich náročnou a odpovědnou práci. Máme strach, že cílem kraje je spíše destrukce autobusové dopravy a odrazení všech zbývajících řidičů od jejich profese. Kraj se obscesivně drží výkladu MPSV o započítávání prémií do základu z roku 2016, kterým úředníci MPSV trestuhodně zničili záměr vlády, navýšit mzdu řidičům. Tuto metodiku mimochodem ministryně Marksová popřela v přímém rozhovoru v médiích.

Zcela v souladu se zákoníkem práce jsme si vyžádali od našich zaměstnavatelů návrh dodatku Ústeckého kraje, kterým má v úmyslu nějaké minimální prostředky dopravcům přidat. Nechápeme, proč dodatek vznikl až v polovině února 2017, když nařízení vlády vyšlo ve sbírce zákonů už v říjnu 2016. To jen potvrzuje očividnou nechuť řešit efektivně a rychle problémy veřejné dopravy.

Dodatek v žádném případě nesplňuje naše požadavky:

1. Dodatek neznamená okamžité ukončení smluv, které neumožňují navýšení mezd v plné výši tak, jak bylo stanoveno vládou, a tím způsobem, aby pro nás prémie zůstaly prémiemi a navýšení bylo citelné.