Jo, jenže kulový. Zaťali se poslanci a poslankyně jako jedna sekera. Ti staří, už se solidně vyprdeleným důlkem, i říjnoví novici a novicky, parlamentní mlíčňáci. Žádná koaliční vláda nebude, máme si trhnout my, co jsme se tuhle zřejmě zbytečně táhli k urnám. Jako členové Spolku tvrdohlavých odmítají se na čemkoli, i na tom pro zemi a lidi nejdůležitějším, podílet s Andrejem Babišem (AB). S člověkem, jenž má bezesporu problém, přebohatě medializovaný, jenž se dá ukrýt pod jedinou zkratku StB.
AB prý byl jejím agentem, jsou na to dokumenty. Vědomým spolupracovníkem Státní bezpečnosti, tajné politické policie, instituce s notně darebnou pověstí. Jenže současně bezpečnostní složkou, jakou podobnou si nedovolí nemít žádný stát. Zdůrazňuje to i Wikipedie: ´Národní bezpečnost je nejdůležitějším stavebním kamenem státního zřízení každé země.´ A dál definuje: ´Tajná služba je státní organizace, která má za úkol ochraňovat bezpečnost státu a jejíž práce je utajována. Mezi tajné služby bývají řazeny i neuniformované složky policie (útvary boje proti organizovanému zločinu, protiteroristická komanda), hlavně k nim však patří zpravodajské služby, civilní nebo vojenské, zabývající se výzvědnou nebo kontrarozvědnou činností.´
Byl agentem s krycím jménem, alespoň o tom dochované dokumenty vypovídají. Kdo je to agent? U nás, zvláště v této aktuální kauze, platí jediné dehonestující rovnítko: donašeč, udavač, práskač. Leč co na to třeba slovníky cizích slov? Podle nich je agentem i obyčejný obchodní jednatel, zástupce, zplnomocněnec, zprostředkovatel, pověřená úřední osoba, pochopitelně pracovník jakékoli agentury, špion, vyzvědač a až závěrem neuniformovaný policista. A přitom nejen ten, kdo pronásleduje, odhaluje a buzeruje protivníky režimu, ale třeba i člen útvaru boje proti organizovanému zločinu či protiteroristického komanda. Nejen ten, kdo práská spoluobčany, ale v ochraně spoluobčanů a jejich majetku i nasazuje život, v zahraničí získává důležité informace bezpečnostního či ekonomického charakteru, doma se podílí na odhalování svých ´kolegů´ z druhé strany barikády, východní, západní či blízkovýchodní, jimž se naše teritorium také jenom hemží.
Co vlastně víme o estébácké činnosti AB? Především to, že se omezila na jeho působení zahraniční. Dejme tomu, že tenkrát jednou na své marocké štaci odhalil škodlivé (tím pádem protistátní) konání svého kolegy a oznámil to. Tedy též na zlovolného darebáka estébáka. Co v tom případě udělal? Jako odpovědný občan to ohlásil, aby něčemu zlému zabránil, nebo na svého kolegu škodlivce jenom zrádně upozornil (udal ho, práskl, bonznul)? Aha.
O příslušnících StB si můžete myslet cokoli špatného, jenom ne to, že ve většině byli nevzdělaní, hloupí a neschopní; strana věděla koho si vybrat a přitáhnout. Jenom co těch právníků tam působilo, a to ještě neexistovala ona plzeňská prázdninová množírna. O každém podobném sdělení (informaci, poznatku, udání, prásku) byl hned učiněný obsáhlý zápis s několika podpisy. Proč to vím? Několik let jsem jako autor literatury faktu pracoval na tetralogii Utajené stránky hokejové historie, desítky hodin strávil po archívech ještě v době, než byly odtajněny, mám stovky okopírovaných, naskenovaných či opsaných stránek o činnosti StB. A že spolupracovníků, důvěrníků a agentů měla jenom v řadách hokeje doslova požehnaně, od reprezentačního trenéra přes další vrcholné funkcionáře, rozhodčí, samotné hráče (v RH Brno dokonce povinně) až po sportovní novináře (v ČT především). Od té doby vím, že nestačí udělat si definitivní obrázek jenom ze seznamu, v němž se skví vedle občanského jména i krycí; takový lze s poznámkou ´Důvěrník´ snadno založit i bez vědomí vytipované osoby. Když následně objevím tzv. vázací akt, v němž dotyčný souhlas se spoluprací a přiděleným krycím jménem prokáže vlastnoručním podpisem, vím, že jsem na začátku správné cesty. Leč až teprve poté, kdy dohledám i složku zpráv ze setkání agenta s jeho řídícím důstojníkem v konspiračním bytě s hlášením co, kdy a kde viděl a slyšel, že by někdo něco provedl, řekl nebo zorganizoval, mohu začít hodnotit, zda zmíněný svým hlášením (udáním, práskáním) pomohl odhalit bytového zloděje, organizátora průmyslové sabotáže či vraha, nebo jenom z píle upozornil na souseda, jenž v hospodě utrousil vtip o generálním tajemníkovi. Leč podobná složka zpráv, hlášení a výpovědí, v případě AB chybí.
Tím by se měli řídit i ostatní než začnou hodnotit, pomlouvat a urážet jenom na základě unáhleného názoru, kolikrát ani ne vlastního, a zvláště proto, že se jim to hodí do politického kšeftu. AB je dnes veřejně už nejen estébák, ale i udavač a práskač, jak to o něm na sociálních sítích s gustem chrlí ti stateční bezpečně ukrytí za přezdívkami. A především jak to do éteru pod vlastním jménem udává jeho hysterický a nesmiřitelný protivník. Vy jste, pane poslanče Kalousku, otevřená nejen hlava, ale i huba. Tím pádem si ve svém slavomamu alkoholem preparovaného a nepostižitelného dovolíte víc, než ostatní střízlivější. Leč všiml jste si, že po Vás to už nikdo jiný neopakuje? Mám na mysli Vaše parlamentní soudruhy (historicky, ne marxisticky), kteří ve svých výpadech zůstávají takticky jenom u toho těžko zpochybnitelného estébáka? Jsou dost mazaní na to, aby si uvědomili, že nemají žádný důkaz a koledovali by si tím o trestní oznámení pro minimálně urážku na cti osobnosti. Potěšeně poslouchají, co po AB plivete, hodí se jim to do politického krámu, ale pro jistotu ukryti za Vašimi zády, abyste je taky nepoprskal. Protože jim do Vás ve skutečnosti nic není, oni Vás jenom využívají, všichni ti fijalové, zaorálci a udženijové, či jak se to skloňuje.
AB je estébák, spolupracovník StB, na to je doklad: na jedné straně papíru jeho jméno občanské, ve vedlejší rubrice krycí. Možná někde existuje i papír, na němž je jeho podpis souhlasící s dobrovolnou spoluprací, tak jak se to po zaměstnancích podniků zahraničního obchodu zřejmě vyžadovalo - já ho zatím neviděl. Kde je však to nejdůležitější, poslanče Kalousku, na základě čeho si osobujete podobným způsobem někoho veřejně osočovat a tím vlastně udávat? Kde jsou ti postižení, či alespoň kde jejich bezesporu dramatické výpovědi? Nebo snad vlastníte seznamy nešťastlivců, jež samé i jejich rodiny uvrhl AB do existenčních potíží, které svým udáním donutil opustit rodnou zemi, dostal do vězení nebo alespoň z dobrého místa, jejichž dětem znemožnil studovat? Máte-li je, proč na nich sedíte? Nebo snad nemáte? Ani aspoň jedno jediné jméno, s nímž by nejen Vám nakloněná média mohla opakovaně vyšperkovat nejrůznější výpovědi, rozhovory a besedy? Možná by konec konců stačila i jenom jedna třeba ta nejpitomější výpověď, v níž by zaznělo jméno agenta AB. A taky kvůli Vám: pouhé jedno jediné jméno, jímž byste si mohl zachovat alespoň tu svou čest a vyhnul se trestnímu oznámení.
Asi už si, vážení čtenáři, chvíli myslíte, že tady kopu jenom za AB. Omyl, mám ze všeho mnohem horší pocit. Třeba ti práskači - jste si jisti, že po listopadu vymřeli? Mně udal soused, že jsem mu omylem zaparkoval na jeho čerstvě označeném místě pro invalidu. Neváhal to ohlásit (udat, prásknout, bonznout) vůbec ne tajné policii, a ta veřejná městská, jelikož zřejmě nemá běžně nic jiného důležitějšího na práci, nelenila a přivezla předvolání. Musel jsem se dostavit, chtěli na mě tisícovku, ale nakonec jsem to ukecal na pětikilo. Nebo ty seznamy. To si jako myslíte, že dnes už žádné nejsou? Já bych naopak řekl, že je jich ještě mnohem víc, než bývalo. Seznamy pravičáků na levičáky a naopak, sparťanů na slavisty (a naopak), developerů na Zelené (a naopak), členů jedné mafie na druhou (a naopak), kalouskovců na všechny antikalouskovce. Tuším, že dnes už každý z nás na nějakém tom seznamu figuruje. Ale že by dnes v naší demokracii, žasnete nevěřícně? Toto připomíná Wikipedie: ´Charakteristiky tajné policie, jako je překračování právního řádu, mohou nabývat také domácí zpravodajské služby demokratických států´. Až tedy jednou přijde den, zúčtují s námi…
Nuže, abych to nějak hnal ke konci a přitom byl věrný obsahu titulu, prozradím svůj osobní názor: pane zasloužilý poslanče Miroslave Kalousku, na základě výše připomenutého a vytknutého, co kolem sebe celou společností opakovaně, žlučovitě a hlavně nepodloženě šíříte, jste ve skutečnosti v této kauze pro mě Vy tím celorepublikovým echt udavačem a TOP gaunerem. Přesto budu, jaká ironie, i nadále s morbidním potěšením sledovat Vaše hysterické vyčínání v parlamentní manéži. Každá manéž totiž, jak známo, potřebuje nějakého šaška, který v opilosti hrané či skutečné po ní nekontrolovaně lítá, rukama máchá až piliny víří a ve své nenávisti a závisti donekonečna žaluje na svého konkurenta ´Pane šiditeli, pane šiditeli!´
Jiří Macků
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
