Kňourek v otevřené stížnosti ve stížnosti Radě Českého rozhlasu upozorňuje na údajné nedodržování zákona o Českém rozhlasu a Kodexu Českého rozhlasu, zejména v oblasti nestrannosti, vyváženosti a výběru hostů v publicistických pořadech. Podle něj se debata o nezávislosti veřejnoprávních médií často míjí s podstatou problému. „Poslední týdny naplněné hysterickým iracionálním halekáním části veřejnosti za zachování ‚nezávislosti‘ České televize a Českého rozhlasu zakrývají hlavní podstatu problému. A tím jsou objektivita a nestrannost. Nezávislost může být pouze předpokladem pro jejich dodržování,“ uvedl Kňourek v otevřené stížnosti, o které informoval deník TO.
Ve své stížnosti bývalý radní zdůrazňuje, že problém podle něj nespočívá pouze v jednotlivých pochybeních, ale v samotném nastavení fungování veřejnoprávní publicistiky. „Primárně se domnívám, že jsou nezávislá hlavně na pravidlech, tedy veřejnoprávních zákonech a kodexech. Především v oblasti publicistiky v podobě zvaní názorově osvědčených a prověřených ‚expertů‘, publicistů, novinářů, politologů či bývalých politiků,“ napsal.
Kňourek tvrdí, že Český rozhlas podle jeho názoru systematicky vybírá hosty reprezentující pouze omezené spektrum názorů. Ve svém dopise zároveň naznačuje, že vedení rozhlasu si je tohoto stavu vědomo, přesto proti němu nijak nezasahuje. Kritiku směřuje především na publicistické pořady stanice Český rozhlas Plus, které podle něj často vytvářejí jednostranný pohled na společenská a politická témata. Kňourek opakovaně zdůrazňuje, že veřejnoprávní médium má podle zákona vytvářet prostor pro širokou diskusi a střet různých názorových proudů.
Kdo může za zhrubnutí české společnosti?Anketa
Současně uvedl, že za celou dobu existence organizace nezaznamenal prakticky žádný prostor ve vysílání Českého rozhlasu. „Za zmíněných pět let jsem nezaznamenal, že by se Český rozhlas ve svém vysílání nejen o činnosti SOSP jakkoli zmínil, ale rovněž dal prostor jejím představitelům. Přitom Český rozhlas se tématu cenzury a svobody projevu pravidelně věnuje,“ uvedl Kňourek. Podle něj jde o ukázku selektivního přístupu veřejnoprávního média k jednotlivým názorovým skupinám. Ve své argumentaci naznačuje, že některé postoje jsou ve vysílání vítány, zatímco jiné zůstávají zcela mimo veřejnou debatu.
Na stížnost následně reagoval šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka. „Děkujeme za váš e-mail i stížnost, adresovanou primárně Českému rozhlasu Plus. Jako jeho šéfredaktor vás chci ujistit, že o existenci Společnosti pro obranu svobody projevu víme,“ uvedl Pazderka a odmítl, že by Český rozhlas nedodržoval vlastní pravidla. „Chci vás ujistit, že se v našich pořadech striktně držíme Kodexu ČRo s maximálním důrazem na kvalitu informací, jejich ověřitelnost, rozmanitost a také vyváženost. Svědčí o tom reakce našich posluchačů, jejich dlouhodobá důvěra a taky rostoucí sledovanost stanice,“ dodal.
Kňourek však odpověď vedení rozhlasu označil za potvrzení své kritiky. „Takže když to shrnu, ‚víme o nich, ale nezveme je. Pssst‘,“ reagoval ironicky. Ve svém dopise dále uvedl, že šéfredaktor „de facto přiznává, že na jím zmíněnou rozmanitost a vyváženost z vysoka kašle“. Podle Kňourka vedení rozhlasu ví, že si podobný přístup může dovolit bez větších následků.
Jako další příklad uvedl podcast Vinohradská 12, který si pozval redaktora serveru HlídacíPes.org Vojtěcha Bergera. „V rozhovoru týkajícím se poradkyně premiéra Andreje Babiše Natálie Vachatové samozřejmě dostal nekonečný prostor pro její dehonestaci, neopomněl několikrát pohanit i SOSP,“ napsal Kňourek. Současně upozornil, že představitelé organizace nedostali možnost reagovat. „Tato společnost tak ve vysílání Českého rozhlasu nemá jakoukoli možnost reagovat, oponovat a bránit se. Za absurdní považuji skutečnost, že představitelé SOSP platící koncesionářské poplatky si tímto povinně ‚kupují‘ vlastní kritiku,“ uvedl Kňourek v dopisu, jehož znění částečně zveřejnila na Facebooku i SOSP.
Další část stížnosti věnoval Kňourek moderátorce Barboře Tachecí a jejímu rozhovoru s bývalým předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským. Kňourek tvrdí, že moderátorka během rozhovoru otevřeně vyjádřila vlastní politický postoj, čímž podle něj porušila Kodex Českého rozhlasu. Tachecí v rozhovoru uvedla: „Za dějiny všech demokratických vlád v ČR jsem nezažila jednu jedinou partaj, která by byla hnána takovou touhou se mstít, takovou vendetou, kterou teď prosazují Motoristé směrem k prezidentovi. Až to dělá dojem, že je jedno, o čem bude řeč, ale je třeba prostě prezidenta pokořit. Nemáte ten pocit z toho?“
Kňourek následně připomněl konkrétní ustanovení kodexu. Kodex Českého rozhlasu říká, že redaktoři Českého rozhlasu si musí při vystupování ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech s výjimkou komentátorů počínat tak, aby posluchač nemohl rozpoznat, jaký názor mají na věc, o níž informují. Současně doplnil i další část pravidel: „Moderátoři diskusních pořadů Českého rozhlasu jsou povinni zachovávat nestrannost. Posluchač by neměl z jejich vystupování v pořadu poznat, jaký zaujímají postoj k probíranému problému nebo k diskutujícím.“
Rozsáhlou část svého dopisu věnoval Kňourek také způsobu, jakým Český rozhlas referuje o Slovensku a vládě premiéra Roberta Fica. „Negativní postoj přirozeně do vysílání patří, ale měl by být ve značné míře vyvážen i hosty s opačným názorem.“ Následně vyjmenoval několik osobností, které podle něj Český rozhlas systematicky ignoruje. „Na Slovensku působí celá řada zajímavých osobností třeba i s kritickým pohledem na nynější tamější opozici. Namátkou mohu zmínit zástupce šéfredaktora serveru Marker Daga Daniše, zkušeného novináře a moderátora TV Bratislava Jozefa Hübela či analytika Milana Žitného,“ uvedl. Zároveň dodal: „Takových žurnalistů s odlišným pohledem na slovenské dění je spousta, stačí jen chtít.“
Kňourek ve své kritice pokračoval i směrem k internetovému serveru iROZHLAS. „Český rozhlas zcela preferuje nejen slovenské novináře a publicisty z protivládních médií, ale i české odpůrce Ficovy vlády,“ napsal. Konkrétně zmínil například Arpáda Soltésze či Petra Šabatu. Podle Kňourka podobně jednostranně vystupuje také komentátorka Kamila Pešeková.
„Například server iROZHLAS.cz pravidelně na svých stránkách cituje výhradně opoziční slovenská média (SME, Aktuality.sk, Denník N…), ta s opačným či alespoň neutrálním názorem prostor nikdy nedostanou,“ uvedl. Jako konkrétní příklad zmínil kauzu Marta Šimečková. „Slovenská policie ohledně Marty Šimečkové letos v březnu začala trestní stíhání z důvodu možného spáchání subvenčního podvodu. O této záležitosti Český rozhlas nijak nereferoval,“ napsal Kňourek.
Na závěr své stížnosti bývalý radní vyzval Český rozhlas k nápravě a požádal o konkrétní data týkající se hostů vystupujících v publicistických pořadech. „Tímto jako koncesionář chci požádat o zaslání přehledu nepolitických hostů v publicistických pořadech Českého rozhlasu komentujících slovenské politické dění, a to od 1. června 2025 do současnosti,“ uvedl.
Současně připomněl, že v České republice žijí stovky tisíc slovenských občanů, které může vysílání veřejnoprávního média ovlivňovat. V samotném závěru pak odkázal na preambuli Kodexu Českého rozhlasu. „Podle preambule kodexu Český rozhlas představuje fórum pro veřejnou diskusi, v níž je možno vyjadřovat široké spektrum názorů a hledisek, poskytuje nestranné a nezávislé zpravodajství, informace, komentáře a analýzy,“ napsal. Dopis uzavřel slovy: „Tímto žádám o důkladné posouzení mé stížnosti a nápravu, aby Český rozhlas dostál svých legislativních povinností.“
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Dokumenty, zásady a pravidla ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Měl by Český rozhlas napravit nevyváženost svého vysílání?
