Ministr životního prostředí Richard Brabec s platností od 1.3. 2020 vyhlásil nově platnou zonaci NP Šumava. To by samo o sobě nebylo nic závadného, kdyby rok před tím nevešla v platnost Novela zákona o ochraně přírody. Ta novela, kterou schválila Poslanecká sněmovna navzdory šumavským obcím, navzdory Jihočeskému a Plzeňskému kraji, navzdory odborníkům, navzdory odmítavému stanovisku Senátu Parlamentu ČR a navzdory prezidentskému vetu. Zhoubnost Novely zákona o ochraně přírody se na Šumavě začne naplňovat právě nyní, po schválení nové zonace NP Šumava. Zákon v synergii s novou zonací znamená, že do tří let přijde Šumava nejméně o dalších 10.000 hektarů dospělého smrkového lesa, které zahubí podporovaný kůrovec.

Jak to? Předně, když poslanci vedeni ministrem Brabcem schválili novelu zákona o ochraně přírody, ani netušili, co se za jeho řádky skrývá. Novelou bylo mj. schváleno zneplatnění lesního zákona nejenom v první, ale také ve druhé zóně národních parků. Pro neznalé poslance neviditelná drobnost, ale smrtící. Podle lesního zákona se kůrovcem napadené stromy musí zpracovat do konkrétního data. Pokud byl lesní zákon „vyoutován“ v první a druhé zóně národních parků, pak se zde kůrovcem napadené stromy asanovat nemusí. Když byla schválena Novela zákona o ochraně přírody, nikdo s poslanců nevěděl, jak velké budou na Šumavě vyhlášeny první a druhé zony. Novela se tak stala bianko šekem pro předem nestanovené území. Od 1.3. 2020 již oficiálně víme, že součet první a druhé zóny v NP Šumava tvoří přes 52% z rozlohy národního parku. To je přes 35.000 hektarů. Na celé této ploše neplatí ustanovení lesního zákona ve smyslu povinné ochrany lesa proti hmyzím škůdcům. Jen pro představu dodávám, že za ministra Bursíka byl lesní zákon jeho ministerským rozhodnutím zneplatněn na necelé jedné třetině Národního parku Šumava. Výsledkem pak byla největší kůrovcová kalamita v dějinách NP Šumava. Za necelých 5 let od roku 2008 Bursíkův kůrovec na Šumavě zahubil přes 10.000 hektarů lesa. A to neplatil lesní zákon jen na 1/3 NP. Nyní lesní zákon neplatí na 52% plochy NP Šumava. Nikoli jen nějakým ministerským rozhodnutím, ale ze zákona o ochraně přírody. Člověk nemusí být ani génius, aby si dovedl dovodit, co ve smrkové Šumavě nastane v příštích letech.