Pokud premiér Babiš nyní propouští ze svých služeb ministra dopravy Kremlíka, který byl ministrem poměrně krátkou dobu kvůli jedné chybě, která možná ani takovou chybou není, zdá se to unáhlené. Už také vzhledem k tomu, že vůči jeho předchůdci v ministerstvu dopravy, který zrovna nebyl příkladem vynikající profesionality, měl nekonečnou trpělivost po dlouhých pět let. Pokud například zakázka na elektronické dálniční známky v Rakousku měla stát zhruba stejnou částku, jakou by zaplatili čeští daňoví poplatníci, nezdá se to přehnané.

Mnohem vážnější ovšem vidím to, že dosavadní ministr průmyslu Karel Havlíček byl pověřen tím, aby řídil dvě ministerstva, tedy kromě ministerstva průmyslu a obchodu s jeho rozsáhlými agendami, ještě nádavkem také ministerstvo dopravy s jeho velmi rozsáhlými pracovními agendami. Argumenty o tom, že se takto vytvoří neformálně jakési superministerstvo hospodářství, jsou poněkud liché. Struktura obou ministerstev na to není vůbec připravena a obě dvě ministerstva mají nelehké agendy, které si vyžadují ministra na plný úvazek.